Bundeswehr
Bundeswehr (česky spolková obrana) jsou ozbrojené síly (Streitkräfte) Spolkové republiky Německo a souvisejících civilních složek. Vznikl roku 1955.
| Spolkové obranné síly Německa Bundeswehr | |
|---|---|
 | |
| Založeno | 1955 |
| Stát |  Německo |
| Složky armády |  Heer (armáda) Deutsche Marine (námořnictvo) Luftwaffe (letectvo)Streitkräftebasis Zentraler Sanitätsdienst |
| Velitelství | Bonn, Berlín, Postupim |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Olaf Scholz |
| Ministr obrany | Boris Pistorius |
| Náčelník Generálního štábu | Volker Wieker |
| Stav | |
| Aktivních vojáků | 178 171 (29. únor 2016)[1] |
| Rezervistů | 40 000 (2014)[2] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 50,6 miliard $ (2021) |
| Podíl na HDP | 1,3% (2021) |
OrganizaceEditovat
Bundeswehr se skládá z ozbrojených sil a civilních složek. Velitelem Bundeswehru je v době míru ministr obrany, v případě války spolkový kancléř. Ozbrojené složky (248 tisíc vojáků) se dělí na:[3]
- pozemní síly (Heer) se 101 tisíci vojáků
- letectvo (Luftwaffe) s 46 tisíci vojáků
- námořnictvo (Marine) s 19 tisíci vojáků
- ústřední zdravotní službu (Zentraler Sanitätsdienst) s 19 tisíci vojáků
- základny ozbrojených sil (Streitkräftebasis) s 56 tisíci vojáků
Civilní složky zahrnují úřady teritoriální správy, vyzbrojování, právní a duchovní služby.
HistorieEditovat
Bundeswehr byl založen koncem roku 1955, první odvody proběhly v roce 1956. Během studené války byl páteří konvenčních sil NATO ve střední Evropě. Měl tehdy téměř 500 tisíc vojáků a 170 tisíc civilních pracovníků. Po sjednocení Německa byl Bundeswehr i přes pohlcení části ozbrojených sil NDR (50 tisíc vojáků) výrazně početně redukován, zprvu na 370 tisíc vojáků, později na dnešních 248 tisíc.
Od roku 2010 dochází k diskuzi ohledně reformy německých ozbrojených složek. V rámci ní dochází tehdejší ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg s návrhem zrušení povinné vojenské služby. Reformu dokončuje jeho nástupce Thomas de Maiziére v roce 2011. [4]
FinancováníEditovat
Německo dlouhodobě neplnilo závazek členských států NATO, aby výdaje na obranu činily alespoň 2% státního rozpočtu. Po ruské invazi na Ukrajinu se německé vládní i opoziční strany shodly na vytvoření zvláštního zbrojního fondu ve výši 100 miliard eur, který bude stát mimo rozpočet a jehož čerpání bude nezávislé na aktuální vládě. Potřebnou úpravu německé ústavy schválil v červnu 2022 nejprve Spolkový sněm a následně i Spolková rada. [5][6]
GalerieEditovat
-
Nejpoužívanější německý tank Leopard 2
-
Německý voják v Afghánistánu
-
Vozy ATF Dingo během mezinárodní mise v Afghánistánu
.jpg)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Die Stärke der Streitkräfte [Personnel strength of German Armed Forces] [online]. 23 March 2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. (anglicky)
- ↑ International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2015. London: Routledge, 11 February 2015. ISBN 1857437667. (anglicky)
- ↑ Počty Bundeswehru na jeho oficiálních stránkách
- ↑ V Německu skončila povinná vojenská služba. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Vrtulníky i letadla F-35 a Eurofighter. Německá armáda dostala díky změně ústavy velký zbrojní fond. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Německo změnilo ústavu, armáda díky tomu dostane velký zbrojní fond. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Zplnomocněnec ozbrojených sil SRN ve Spolkovém sněmu Spolkové republiky Německo
- Nationale Volksarmee
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bundeswehr na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy)
- Oficiální stránka spolkového ministerstva obrany (německy) (anglicky)
