Bum (kabaret)

bývalý kabaret v Praze

Bum byl pražský kabaret založený Emilem Arturem Longenem, který existoval pouze krátce v roce 1920. Z jeho členů vzešel základ souboru Revoluční scéna, kterou Longen založil bezprostředně po zániku kabaretu Bum na stejném místě.

Kabaret Bum
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
Typ divadlakabaret
PředchůdceČervená sedma (někteří umělci)
NástupceRevoluční scéna
Další informace
AdresaPraha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a působiště

editovat

V roce 1920, po neshodách s Jiřím Červeným, majitelem kabaretu Červená sedma,[1] odešel Longen z Červené sedmy a založil vlastní kabaretní podnik s názvem „Bum“. Pro svůj kabaret získal řadu tehdejších hvězd i nadějných komiků. Z Červené sedmy k němu přešli Ferenc Futurista a jeho bratr Eman Fiala, z Rokoka pak Saša Rašilov a Josef Rovenský.[2] Kabaret působil v sále hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze.[3]

Zaměření

editovat

Longen usiloval o to, aby repertoár kabaretu Bum zahrnoval groteskní komiku,[1] útočnou a provokující satiru a vysmíval se měšťáctví.[2]

Členové souboru

editovat

V souboru kabaretu Bum se s Longenem sešla řada tehdejších předních pražských komiků, například Vlasta Burian, Karel Noll, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Saša Rašilov, Josef Rovenský a Xena Longenová.[2]

Zánik a jeho důsledky

editovat

Existence kabaretu Bum byla velmi krátká, trvala pouhého půl roku.[4] Spolupráce několika výrazných komických osobností se ukázala jako problematická. Hlavní spory probíhaly mezi Futuristou a Burianem, kteří si navzájem přebírali vtipy a dohadovali se o pořadí vystoupení.[1] Po zániku kabaretu Bum založil E. A. Longen na stejném místě divadlo Revoluční scéna, do kterého přešla část souboru.[5]

Longen se šeredně přepočítal. Kvantita se jednoduše neproměňuje v kvalitu. Tak jednoduché to s dialektikou není. A v umění už vůbec ne. Šest komiků najednou bylo příliš mnoho dobrého najednou. Spory mezi nimi byly na denním pořádku. I o to, kdo má dřív vyjít na scénu. Svářeli se hlavně Ferenc Futurista s Burianem. Po půl roce bylo po Bumu. Jeho konec měl však podnětný význam, neboť umožnil vznik Revoluční scény.
—  Antonín Dvořák[4]

Reference

editovat
  1. a b c Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 193
  2. a b c Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30
  3. Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 116, ISBN 978-80-7432-564-9 (Paseka), ISBN 978-80-7036-435-2 (Národní muzeum)
  4. a b Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 31
  5. Masarykova Univerzita Brno: České avantgardní divadlo: Andrea Jochmanová: Revoluční scéna In: http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=revolucni_scena

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat