Otevřít hlavní menu

Ferenc Futurista

český herec, komik a sochař

Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala (7. září 1891 Mníšek pod Brdy[1]19. června 1947 Praha) byl český herecsochař.

Ferenc Futurista
Ferenc Futurista kolem roku 1934 (Foto Josef Jindřich Šechtl)
Ferenc Futurista kolem roku 1934
(Foto Josef Jindřich Šechtl)
Narození 7. prosince 1891
Mníšek pod Brdy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. června 1947 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Povolání herec a sochař
Děti Anna Ferencová
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala (1891 – 1947), český herec a sochař.

ŽivotEditovat

František Fiala pocházel z umělecké rodiny, jeho otec byl herec Karel Fiala (1871 – 1931) a maminka Antonie roz. Zelenková, vystudoval uměleckoprůmyslovou školu.[2] Jeho mladším bratrem byl Eman Fiala (18991970), kromě něho, měl ještě bratra Josefa (1894) a sestru Marii (1896). Jeho umělecké jméno vzniklo tak, že přezdívku Ferenc získal jako herec studentského kabaretu a příjmení Futurista přijal, když jeho schopnosti ocenil italský průkopník futurismu Filippo Tommaso Marinetti po své návštěvě Prahy.[zdroj?]

Začal hrát už v němém filmu, ale největší slávu získal až v éře zvukové, kdy vytvořil několik desítek převážně komediálních rolí.

Dne 9. dubna 1921 se v Praze na Vinohradech, poprvé oženil s Jindřiškou Jiráčkovou (1896–??)), manželství, však bylo v roce 1926 rozvedeno. [3] Podruhé se oženil v roce 1927 s herečkou Annou (Andulou) Tichou (1906 – 1989), se kterou měl dceru, později herečku Annu Ferencovou (rozená Anna Fialová *1927).[4]

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století patřil mezi nejoblíbenější české kabaretní komiky. Vystupoval například v Longenově kabaretu Bum (spolu s Vlastou Burianem, Karlem Nollem, Emanem Fialou, Josefem RovenskýmSašou Rašilovem),[5] v divadélku Komedie (toto od konce roku 1924 do května 1927, kdy vyhořelo a zaniklo, sám i vedl),[6]Červené sedmě, ve smíchovské Aréně, karlínském Divadle Varieté Praha a v Rokoku. Hostoval také ve dvou hrách v Osvobozeném divadle,[7] které opustil pro neshody s J. VoskovcemJ. Werichem počátkem roku 1930.[8] V sezóně 1922/1923 byl stálým hostem Divadla na Vinohradech.[9] V prosinci 1941 účinkoval ve dvou propagandistických rozhlasových skečích (Hvězdy nad Baltimore a Rudá nemoc).[10]

Ferenc Futurista dle lékařů[zdroj?] přechodil nejméně dva zápaly plic a dva záněty průdušek a na následky onemocnění dne 19. června 1947 v nemocnici zemřel ve věku 55 let. Je pohřben na pražském hřbitově Malvazinky.[11]

CitátEditovat

Například komik Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala, který byl začátkem dvacátých let členem Vinohradského divadla, už to měl v tom pseudonymu, že předbíhá trochu dobu. Byl tehdy velmi populární. Měl svůj zvláštní způsob příchodu na scénu, sotva se objevil, byl aplaus.
— František Kovářík[12]

Divadelní role, výběrEditovat

Role ve filmu, výběrEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - Ferenc Futurista. ČRo Brno [online]. 2007-06-19 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. 
  2. František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128
  3. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1920-1922, snímek 93
  4. FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, Díl III.:S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-354-4. Kapitola Tichá Anna/Andula, s. 488. 
  5. Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30
  6. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 158
  7. Václav Holzknecht: Jaroslav JežekOsvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 224–5
  8. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu této knihy „Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla“ je otištěn unikátní snímek z kostýmní zkoušky hry Ostrov dynamit z března 1930, na němž je ještě Ferenc Futurista s V+W. Osvobozené divadlo opustil několik dní poté těsně před premiérou a jeho role se musela narychlo přeobsadit.
  9. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  10. Radek Žitný: Protektorátní rozhlasový skeč, Nakladatelství BVD, Praha 2010, str. 171
  11. Správa pražských hřbitovů, vyhledávání: Futurista Ferenc, hřbitov Malvazinky
  12. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 205

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat