Buchananie

rod rostlin
(přesměrováno z Buchanania)

Buchananie[1] (Buchanania) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s kožovitými, jednoduchými, střídavými listy a drobnými pětičetnými květy v latovitých květenstvích. Plodem jsou drobné peckovice. Rod zahrnuje asi 26 druhů a je rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří. Mezi ekonomicky významné druhy náleží zejména Buchanania lanzan. Je těžen pro dřevo, plody jsou součástí asijské kuchyně. Některé druhy buchananií mají význam v indické medicíně.

Jak číst taxoboxBuchananie
alternativní popis obrázku chybí
Buchanania lanzan
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodbuchananie (Buchanania)
Spreng., 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Buchanania florida z 80. let 19. století

Popis editovat

Buchananie jsou oboupohlavné, malé až středně velké stromy s hustou korunou. Listy jsou střídavé, jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, více či méně kožovité, celokrajné. Květy jsou oboupohlavné, stopkaté (stopka je někdy článkovaná), většinou pětičetné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Kalich je opadavý nebo vytrvalý. Koruna je bílá nebo zelenavá. Tyčinek je většinou 10, nitky jsou šídlovité, u některých druhů článkované. Gyneceum je složené ze 4 až 6, jen na bázi srostlých plodolistů (téměř apokarpní). Blizna je šikmo uťatá. Každý plodolist obsahuje jediné vajíčko. Plodný bývá jen jeden z nich, ostatní jsou sterilní. Plodem je červená nebo hnědá, čočkovitá peckovice, u některých druhů s vytrvalým kalichem. Plody obsahují jediné semeno a jsou poměrně drobné. Za zralosti se plod u některých druhů rozpadá na dvě poloviny.[2][3][4]

Rozšíření editovat

Rod buchananie zahrnuje asi 26 druhů. Je rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří. Jeho areál sahá od Indie a jižní Číny přes Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po Austrálii a tichomořské ostrovy Samoa.[5] Největší druhové diverzity dosahuje v jihovýchodní Asii.[2] Buchananie rostou zpravidla v primárních tropických deštných lesích, a to zejména v nížinách v nadmořských výškách do 600 metrů. Někdy rostou na periodicky zaplavovaných stanovištích, v rašelinných bažinách, na výchozech vápenců nebo v sekundárních porostech.[3]

Ekologické interakce editovat

Květy buchananií jsou opylovány hmyzem. Květy Buchanania glabra vyhledávají zejména brouci z čeledí mandelinkovití, kožojedovití a nosatcovití,[6] zatímco u druhu Buchanania cochinchinensis převažují bzučivky.[7]

Obsahové látky a jedovatost editovat

Listy Buchanania cochinchinensis obsahují triterpenoidy, saponiny, flavonoidy a asi 2,6 % tříslovin. V kůře je asi 13 % tříslovin, alkaloidy a saponiny.[8]

Taxonomie editovat

Rod Buchanania je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Anacardieae.[9]

Význam editovat

Dřevo buchananií je měkké až středně tvrdé, snadno opracovatelné, s jemnou a pravidelnou strukturou. Není moc odolné vůči povětrnostním vlivům. Jádrové dřevo bývá narůžověle hnědé a neostře oddělené od světlejší běli. V Malajsii je známo jako otak udang. Používá se zejména na různé dočasné konstrukce, méně kvalitní nábytek, překližky, bedny a krabičky na zápalky. Domorodci na Nové Guineji z něj vyrábějí kánoe.[3][10]

Dužnina plodů Buchanania lanzan je jedlá a má příjemnou sladkou vůni. Semena se konzumují pražená a voní podobně jako mandle. Jsou také zdrojem jedlého oleje.[11] Rovněž plody Buchanania latifolia jsou jedlé a jsou složkou potravy domorodců zejména v horách střední Indie. Nezralé plody Buchanania lancifolia jsou v Indii a Myanmaru používány k ochucení kari omáček.[12] Druhy Buchanania axillaris, B. lanzan a B. latifolia jsou tradičně využívány v indické medicíně (Ájurvéda, Unani, Sidha) jako afrodiziakum, kardiotonikum, adstringens aj. Jádra plodů Buchanania lanzan se podávají jako mozkové tonikum, drcené listy zevně na různá zranění. Šťáva z rostliny působí proti průjmům a je užívána proti revmatismu. Pryskyřicí z B. latifolia se mj. léčí malomocenství.[8][13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. a b c STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky) 
  4. SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky) 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KATO, M. et al. Plant-pollinator interactions in tropical monsoon forests in Southeast Asia.. American Journal of Botany. Nov. 2008, čís. 95(11). 
  7. MOOPJAYAK, K.; MEEINKUIRT, W. Predominance of blow flies (Diptera: Calliphoridae) among insects visiting flowers of Buchanania lanzan (Sapindales: Anacardiaceae).. Applied Ecology and Environmental Research. Jan. 2017, čís. 15(4). 
  8. a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  9. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 
  10. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  11. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642. 
  12. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  13. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy editovat