Bučovice (nádraží)

železniční stanice v Česku

Bučovice jsou železniční stanice v jihozápadní části města Bučovice v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Litavy. Leží na neelektrizované části dvoukolejné Vlárské dráhy. Nedaleko stanice se nachází také městské autobusové nádraží.

Bučovice
Nádraží v Bučovicích v srpnu 2023
Nádraží v Bučovicích v srpnu 2023
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoBučovice
Souřadnice
Bučovice
Bučovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice335059
TraťVlárská dráha
Nadmořská výška220 m n. m.
V provozu od10. října 1887
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické vz. 5007
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobusové nádraží před staniční budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Stanice byla otevřena 10. října 1887 společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB) na traťovém úseku z Brna do Kyjova, kde navázala na železnici z roku 1884 z Moravského Písku, kudy procházela trať podél řeky Moravy spojující Vídeň a Dolní Slezsko, původně budovaná a provozovaná firmou Oskar baron Lazarini z Grazu. BMTB usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. Projekt byl završen 28. října 1888 prodloužením tzv. Vlárské dráhy směrem na Slovensko prostřednictvím Rakouské společnosti státní dráhy.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis editovat

Ze stanice odbočuje několik vleček, dnes se už nepoužívají.[zdroj?] Rekonstrukce budovy železniční stanice a prostranství před ní proběhla okolo roku 2015. Nacházejí se zde čtyři jednostranná nástupiště, stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující. K příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí a elektrizací Vlárské dráhy.

Reference editovat

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat