Borna (Sasko)

sídlo ve spolkové zemi Sasko v Německu

Borna je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je sídlem zemského okresu Lipsko a má přibližně 20 tisíc[1] obyvatel. Nachází se zhruba 30 km jihovýchodně od Lipska v jeho nížinné oblasti. Městem protéká řeka Wyhra. V třetihorách v oblasti vznikla rozsáhlá ložiska hnědého uhlí, jehož povrchová těžba změnila v posledních sto letech významně ráz místní krajiny. Vznikly tak okolní haldy a po ukončení těžby zaplavená jezera tvořící oblast Lipského Neuseenlandu.

Borna
Pohled na místní radnici
Pohled na místní radnici
Borna – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška159 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresLipsko
Administrativní dělení3 místní části
Borna na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha62,4 km²
Počet obyvatel20 013 (2023)[1]
Hustota zalidnění320,5 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorOliver Urban (SPD)
Oficiální webwww.borna.de
Adresa obecního úřaduMarkt 1
04552 Borna
Telefonní předvolba03433
PSČ04552
Označení vozidelL, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Borna a její budovy v roce 1840
 
Pohlednice z roku 1925 zachycující místní trhy s radnicí

První osídlení ve zdejší oblasti pochází údajně z 7. století a mělo se jednat o slovanské kmeny. Na současném místě města původně stály dvě osady - Altstadt (staré město) a Wenigborn. Již před založením města zde stál vodní hrad od 9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1251. V 15. století byly zahájeny stavby původní místní radnice i kostela svaté Marie. Během svého působení na hradě Wartburg podnikl reformátor Martin Luther cestu po saských městech v rámci které také navštívil město v březnu roku 1522 a kázal zde. V srpnu roku 1668 zasáhl město rozsáhlý požár, v rámci něhož shořelo 100 domů včetně radnice. Ta byla následně přestavěna do současné barokní podoby architektem Gundermannem z Altenburgu. Přestavba byla dokončena roku 1676.

Začátek těžby uhlí je spojen s datem 1799, kdy město o povolení zde těžit lignit požádal ředitel lipské univerzity společně s místním zedníkem Uhlmannem v oblasti dnešního Volksplatzu. Města se v roce 1813 dotkly napoleonské války. V dubnu si zde zřídil své velitelství pruský generál Blücher. Začátkem května pak město navštívil Napoleon, který si zde prohlédl vojenskou přehlídku a přenocoval zde. V předvečer Bitvy národů u Lipska v říjnu téhož roku se zde setkali rakouský císař František I., pruský Fridrich Vilém III., ruský car Alexandr. I. a kníže Metternich.

V 19. století probíhal průmyslový rozvoj spojený hlavně s rozvojem těžby hnědého uhlí v okolí města. V roce 1828 zde byly založeny továrny na výrobu hudebních nástrojů, konkrétně klavírů a varhanů. V lednu roku 1867 bylo město napojeno na železniční síť skrze novou trať do Kieritzsch, kde je možné napojení na trať z Lipska do Hofu. Na dobové německé poměry bylo unikátní vybudování tratě samotným městem ze svých prostředků s přispěním místních soukromníků. V dubnu 1872 pak byla původně sedmikilometrová trať prodloužena do Saské Kamenice skrze Geithain. V roce 1904 bylo postaveno nové nádraží.

Po druhé světové válce připadla Borna stejně jako celé Sasko do sovětské okupační zóny a následně patřila k Německé demokratické republice. Dále se rozvíjela povrchová těžba uhlí, která zde dosáhla vrcholu v 80. letech. Rozvíjené byly oblasti nejdříve v severní, následně ve východní části města. V 60. letech byl postaven místní věžový dům i zdejší koupaliště Wyhra-Aue, které bylo největším umělým koupalištěm na území NDR. Roční návštěvnost až do uzavření v roce 2006 byla kolem 80 000 návštěvníků.[2] Po znovusjednocení Německa se začala těžba uhlí v regionu utlumovat a povrchové doly revitalizovat. V rámci tohoto procesu vznikla okolní jezerní oblast Leipziger Neuseenland.[3]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel ve městě Borna v letech 1551–2020[4][5][6]
Rok 1551 1748 1834 1871 1890 1910 1925 1939 1946 1950 1964 1990 2000 2010 2020
Počet obyvatel 156 325 3 684 5 751 7 485 9 221 10 978 14 619 18 425 17 807 19 963 23 305 20 281 20 680 19 120

Pamětihodnosti

editovat
  • Budova městského gymnázia „Am Breiten Teich“
  • Hornsches Haus - gotický dům z 16. století s renesančními štíty
  • Náměstí v historickém centru s městskou radnicí - barokní stavbou z roku 1676.
  • Pozdně gotický městský kostel sv. Marie (Stadtkirche Borna)
  • Románský kostelík Emmauskirche přemístěný v roce 2007 z obce Heuersdorf, která byla zbourána kvůli rozšiřujícímu se povrchovému dolu[7]
  • Románská bazilika Kunigundenkirche. Jedna z nejstarších ve středním Německu.[8]
  • Říšská brána Reichstor
  • Větrný mlýn holandského typu v části Wyhra
  • Vodní mlýn v části Wyhra




Osobnosti

editovat
  • Gustav Friedrich Dinter (1760-1831) - teolog, pedagog
  • Karl Immanuel Nitzsch (1767-1868) - teolog
  • Ludwig Külz (1875-1938) - profesor tropické medicíny
  • Wilhelm Külz (1875-1948) - ministr vnitra Výmarské republiky v letech 1926 až 1927, dvojče předchozího
  • Thomas Munkelt (narozen 1952) - reprezentant NDR v atletice a sprintu

Partnerská města

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Borna na německé Wikipedii a Borna, Leipzig na anglické Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. Borna.de. Zeittafel: Aus der Historie der Stadt Borna [online]. Stadt Borna [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  3. Leipziger Neuseenland. Von der Braunkohleregion zur Seenlandschaft [online]. Freistaat Sachsen, 2022 [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-18. (německy) 
  4. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  5. Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen. Borna (2): Bevölkerungszahlen [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  6. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Borna, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-06-26]. S. 8. Dostupné online. (německy) 
  7. Kirchen im Bornaer Land. Emmauskirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  8. Kirchen im Bornaer Land. Kunigundenkirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat