Otevřít hlavní menu

Bohumil Benoni (25. února 1862, Chrudim10. února 1942, Bělá pod Bezdězem), byl český operní pěvec – barytonista, dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze a posléze hudební pedagog. Jako vůbec první český pěvec dostal nabídku na účinkování v Metropolitní opeře v New Yorku, kterou však odmítl.

Bohumil Benoni
Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Narození 25. února 1862
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. února 1942 (ve věku 79 let)
Bělá pod Bezdězem
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Chrudim
Povolání operní pěvec
Manžel(ka) Hana Benoniová
Příbuzní Josef Benoni strýc
Josef Dumek tchán
Hana Dumková tchýně
Štěpán Benoni praprasynovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození Bohumila Benoniho (matrika N 1857-1862 – Chrudim, SOA Zámrsk)

Původ a vzděláníEditovat

Bohumil Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi.[1]

Bohumil Benoni od mládí tíhnul k umění a také miloval knihy. Z toho důvodu se nejprve začal učit knihkupcem. Záhy však přešel na hospodářskou školu. Láska ke zpěvu ho odtud však rychle dovedla do operní školy J. I. Lukeše v Praze, kde se začal připravovat na svou pozdější uměleckou dráhu.

Umělecká kariéraEditovat

Do Národního divadla byl Bohumil Benoni angažován po svém úspěšném debutu ze 7. dubna 1883, kdy zazářil v úloze Valentina ve hře Faust a Markétka. Okamžitě získal smlouvu na angažmá se zpětnou platností od 1. dubna 1883. V následujících téměř třiceti letech odehrál na prknech Národního divadla několik desítek významných operních úloh.[2]

Členem souboru Národního divadla byl až do 30. června 1912. Po odchodu do důchodu si v Praze otevřel pěveckou školu (jeho žákem byl mimo jiné Zdeněk Otava) a věnoval se rovněž publikování. Napsal divadelní memoáry, které jsou cenným zdrojem informací o historii Národního divadla a publikoval i několik knih zaměřených na teorii zpěvu.[3]

Ve svých 57 letech si poprvé a naposled také zahrál ve filmu. V němém melodramatu režiséra V. Majera Píseň lásky z roku 1919 ztělesnil bohatého bankéře, jehož zklamaná manželka spočine v náručí jeho synovce.[4] Tyto filmové materiály jsou však v současnosti pokládány za ztracené.[5]

Osobní životEditovat

Bohumil Benoni se poprvé oženil[6] roku 1885 s Vítězslavou Kratochvílovou. V roce 1888 ovdověl a jeho druhou manželkou se stala[7] roku 1890 Hana Benoniová, herečka činohry Národního divadla. V roce 1922 ovdověl podruhé a jeho třetí manželkou se stala[8] roku 1923 Ida Řeřábková roz. Popelíková. Bohumil Benoni zemřel na svém venkovském sídle v Bělé pod Bezdězem. Pohřben je však v rodné Chrudimi.

Strýcem Bohumila Benoniho byl novinář a politik Josef Benoni z Chrudimi.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rod Benoni, RodBenoni.cz
  2. Bohumil Benoni, Archiv Národního divadla
  3. Bohumil Benoni, RodBenoni.cz
  4. FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, Libri.cz
  5. Píseň lásky, CSFD.cz
  6. Matriční záznam o I. sňatku Bohumila Benoniho s Vítězslavou Kratochvílovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  7. Matriční záznam o II. sňatku Bohumila Benoniho s Johannou Dumkovou farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  8. Matriční záznam o III. sňatku Bohumila Benoniho s Idou Řeřábkovou obvodní matrika Praha-Vinohrady

Externí odkazyEditovat