Bohumil Benoni

český operní pěvec

Bohumil Benoni (25. února 1862 Chrudim10. února 1942 Bělá pod Bezdězem), byl český operní pěvec – barytonista, dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze a posléze hudební pedagog. Jako vůbec první český pěvec dostal nabídku na účinkování v Metropolitní opeře v New Yorku, kterou však odmítl.

Bohumil Benoni
Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Narození25. února 1862
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. února 1942 (ve věku 79 let)
Bělá pod Bezdězem
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníChrudim
Povoláníoperní pěvec a učitel
Manžel(ka)Hana Benoniová
PříbuzníJosef Benoni strýc
Josef Dumek tchán
Hana Dumková tchyně
Štěpán Benoni praprasynovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození Bohumila Benoniho (matrika N 1857-1862 – Chrudim, SOA Zámrsk)

Původ a vzděláníEditovat

Bohumil Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi.[1]

Bohumil Benoni od mládí tíhnul k umění a také miloval knihy. Z toho důvodu se nejprve začal učit knihkupcem. Záhy však přešel na hospodářskou školu. Láska ke zpěvu ho odtud však rychle dovedla do operní školy J. I. Lukeše v Praze, kde se začal připravovat na svou pozdější uměleckou dráhu.

Umělecká kariéraEditovat

Do Národního divadla byl Bohumil Benoni angažován po svém úspěšném debutu ze 7. dubna 1883, kdy zazářil v úloze Valentina ve hře Faust a Markétka. Okamžitě získal smlouvu na angažmá se zpětnou platností od 1. dubna 1883. V následujících téměř třiceti letech odehrál na prknech Národního divadla několik desítek významných operních úloh.[2]

Členem souboru Národního divadla byl až do 30. června 1912. Po odchodu do důchodu si v Praze otevřel pěveckou školu (jeho žákem byl mimo jiné Zdeněk Otava) a věnoval se rovněž publikování. Napsal divadelní memoáry, které jsou cenným zdrojem informací o historii Národního divadla a publikoval i několik knih zaměřených na teorii zpěvu.[3]

Ve svých 57 letech si poprvé a naposled také zahrál ve filmu. V němém melodramatu režiséra V. Majera Píseň lásky z roku 1919 ztělesnil bohatého bankéře, jehož zklamaná manželka spočine v náručí jeho synovce.[4] Tyto filmové materiály jsou však v současnosti pokládány za ztracené.[5]

Osobní životEditovat

Bohumil Benoni se poprvé oženil[6] roku 1885 s Vítězslavou Kratochvílovou. V roce 1888 ovdověl a jeho druhou manželkou se stala[7] roku 1890 Hana Benoniová, herečka činohry Národního divadla. V roce 1922 ovdověl podruhé a jeho třetí manželkou se stala[8] roku 1923 Ida Řeřábková roz. Popelíková. Bohumil Benoni zemřel na svém venkovském sídle v Bělé pod Bezdězem. Pohřben je však v rodné Chrudimi.

Strýcem Bohumila Benoniho byl novinář a politik Josef Benoni z Chrudimi.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rod Benoni, RodBenoni.cz
  2. Bohumil Benoni, Archiv Národního divadla
  3. Bohumil Benoni, RodBenoni.cz
  4. FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, Libri.cz
  5. Píseň lásky, CSFD.cz
  6. Matriční záznam o I. sňatku Bohumila Benoniho s Vítězslavou Kratochvílovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  7. Matriční záznam o II. sňatku Bohumila Benoniho s Johannou Dumkovou farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  8. Matriční záznam o III. sňatku Bohumila Benoniho s Idou Řeřábkovou obvodní matrika Praha-Vinohrady

Externí odkazyEditovat