Božena Fričová

česká vlastenka, spolupracovnice Prvního československého odboje

Božena Jana Fričová (3. června 1865 Paříž[1]12. července 1923 Praha[2]) byla česká vlastenka, spolupracovnice Prvního československého odboje a jeho organizace Maffie v Čechách, dcera novináře, revolucionáře a exulanta Josefa Václava Friče a básnířky Anny Fričové. Je připomínána jako jedna z nejvýraznějších ženských osobností prvního domácího odboje ve snaze o vznik Československa.[3]

Božena Fričová
Rodné jménoBožena Jana Fričová
Narození3. června 1865
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí12. července 1923 (ve věku 68 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
RodičeJosef Václav Frič, Anna Fričová
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se velmi pravděpodobně v Paříži[4] [5] jako nejmladší ze tří dětí českého politika, spisovatele a aktivisty Josefa Václava Friče a jeho druhé ženy, básnířky a spisovatelky Anny Fričové, rozené Kavalírové. Rodina žila v pařížském exilu od roku 1859 poté, co byl J. V. Frič opakovaně vězněn a pronásledován za svou protirakouskou činnost. Měla dva bratry, Josefa a Jana, kteří se rovněž narodili v Paříži. Roku 1867 se Anna Fričová i s dětmi vrátila do Prahy, [6] roku 1880 se k rodině vrátil též otec, který zde roku 1890 zemřel. Božena pak žila v Praze, kde získala dobré vzdělání. Posléze absolvovala hudební akademii v Lipsku.

Československý odboj editovat

Po vypuknutí první světové války roku 1914 se zapojila do aktivit protirakouské odbojové skupiny Maffie sestávající z domácích členů a také exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazující se o vznik samostatného Československa. Spolupracovala např. s Přemyslem Šámalem či Václavem Klofáčem, zejména ve věci shromažďování informací a předávání kurýrních zpráv.[7] Byť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Fričová nicméně pracovala spolu s ostatními zapojenými pod neustálou hrozbou obvinění z vlastizrady.

Po vzniku Československa roku 1918 byla její činnost v souvislosti s Maffií hojně připomínána, vedle dalších zde zapojených žen, jako např. Karla Rašínová,[8] Božena Šámalová, Zdeňka Rýdlová-Kvapilová či Hana Fillová.[3]

Úmrtí editovat

Božena Fričová zemřela 12. července 1923 v Praze. Pohřbena byla spolu s rodiči v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b Božena Fričová 1865 - 1923 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  3. a b WWW.INCAD.CZ, INCAD. Po 20 letech vzpomínáme padlých za svobodu, vládu lidu a mír. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef
  5. ŘEPKOVÁ, Marie. Josef Václav Frič. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1. A–G. S. 748–752.
  6. Ottův slovník naučný, heslo Anna Fričová.
  7. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Duch české ženy za války. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Rašínová Karla. Čtení z Písku [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 

Související články editovat