Bitva u ostrova Chios

námořní bitva šesté rusko-turecké války z roku 1770
Další významy jsou uvedeny na stránce Bitva u ostrova Chios (rozcestník).

Bitva u ostrova Chios, známá též jako bitva u Çeşme nebo bitva u Česmy, se odehrála 5. až 7. července 1770 mezi ostrovem Chios a zálivem Çeşme. Byla to rozhodující námořní bitva rusko-turecké války.

Bitva u ostrova Chios
konflikt: Rusko-turecká válka (1768–1774)
Ivan Ajvazovskij: Bitva u Česmy (1848)
Ivan Ajvazovskij: Bitva u Česmy (1848)

Trvání5. července7. července 1770
MístoU ostrova Chios, Egejské moře
Souřadnice
VýsledekRozhodující ruské vítězství
Strany
Ruské impérium Osmanská říše
Velitelé
Alexej Grigorjevič Orlov Kapudan Pasha Hüsameddin
Síla
9 řadových lodí, 3 fregaty a několik pomocných lodí – celkem 608 děl 16 řadových lodí, 6 fregat, 6 šebek a asi 40 pomocných lodí – celkem 1430 děl
Ztráty
1 řadová loď, 4 zápalné lodě, 666 mužů asi 24 válečných lodí a 10 000 mužů

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rusko-turecká válka (1768–1774)

Okolnosti

editovat

Rusko-turecká válka byla vyhlášena v roce 1768. Osmanské říši v ní šlo o posílení, resp. udržení své nadvlády v Černém moři. Téměř rok byly připravovány bojové akce, které pak vypukly na jižních hranicích Ruska. Připravené ruské jednotky počáteční turecký nápor odrazily. Boje potom pokračovaly na Krymu, při dolním Dunaji a v Zakavkazsku.

Průběh bitvy

editovat

Ruské loďstvo muselo na cestě z Baltského moře do Středozemního moře obeplout celou Evropu. K rozhodujícímu střetu s tureckým loďstvem došlo v Egejském moři u ostrova Chios, který se nachází v blízkosti dnešního tureckého pobřeží. Turecké početnější loďstvo zahájilo bitvu ve dvou řadách a na velkou vzdálenost způsobovalo ruské flotě citelné škody. Rusové bez ohledu na ztráty zkrátili vzdálenost mezi flotami na dostřel ručních zbraní. Z této vzdálenosti pálila ruská děla rychleji a přesněji než turecká a proto v turecké formaci vypukl zmatek, který se jeho velitel pokusil vyřešit ústupem do blízké zátoky pod ochranu pobřežních děl.

V poměrně malém zálivu byly turecké lodě blízko sebe. Toho se rozhodli využít ruští velitelé a v noci zaútočili. Nejprve do zálivu vplulo 7 řadových lodí a v přestřelce, která vypukla, vpluly do zálivu čtyři zápalné lodě. Dvě zápalné lodě se Turkům podařilo potopit, ale zbývající dvě způsobily v tureckém loďstvu dokonalou spoušť. Výbuchy munice rychle rozšířily oheň na celou flotu a jedinou řadovou loď, která se pokusila uprchnout, Rusové snadno zajali.

Závěr

editovat

Po této bitvě, v níž bylo zničeno turecké loďstvo a která byla největší tureckou porážkou od bitvy u Lepanta (1571), následovaly pozemní bitvy u Largy, Kahulu a další, ve kterých Rusové většinou zvítězili. Přes snahu Francie, Rakouska a Anglie podepřít slábnoucí Osmanskou říši, byly zahájeny mírové rozhovory. Mírová smlouva z roku 1774 definitivně zajistila Ruskému impériu severní část pobřeží Černého moře (Nové Rusko) a Turecko se také zavázalo umožnit ruským lodím volný průjezd Bosporem a Dardanelami.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat