Bitva u Vézeronce

Bitva u Vézeronce se odehrála 25. června 524 poblíž Veseruntia v dnešním francouzském departementu Isère mezi Franky a Burgundy.[1] Tato bitva byla součástí invaze Franků do království Burgundů, kterou vyvolali čtyři franští králové, Childebert I., Chlodomer, Chlothar I. a Theuderich I., nástupci franského krále Chlodvíka I.[2]

Bitva u Vézeronce
konflikt: válka mezi Franky a Burgundy
{{{alt}}}
Chlodomer dohlíží na Zikmundovu popravu
trvání: 25. června 524
místo: Veseruntium, Isère
zeměpisné souřadnice:
výsledek: neznámý, zdroje se neshodují
strany
Frankové Burgundi
velitelé
Chlodomer Godomar III.

síla
? mužů ? mužů
ztráty
Chlodomer byl v boji zabit

Bitva se odehrála během druhé válečné výpravy, kdy franští králové Childebert I., Chlodomer, Chlothar I. a Theuderich I. zosnovali válečné tažení proti burgundskému králi Zikmundovi. Protivníci byli v příbuzenském vztahu, protože franští králové, kromě Theudericha byli synové burgundské princezny Chrodechildy, která byla Zikmundovou tetou.[1]

BitvaEditovat

Chlodomer se chtěl zmocnit toho, co zbylo z království Burgundů a tak se na jaře roku 524 se svými jednotkami vydal na druhou válečnou výpravu proti Burgundům. Zajal krále Zikmunda i celou jeho rodinu a v Orleáns 1. května 524 nechal všechny popravit. Lyonu se jeho vojsko zmocnilo bez boje, přičemž se snažilo dostihnout nepřátelské jednotky pod vedením Godomara III., Zikmundova bratra, který před Franky ustupoval k Alpám. Frankové jednotky Burgundů dostihli poblíž současné obce Vézeronce-Curtin, v rozlehlé oblasti rovin. Během bitvy franské jednotky krále Chlodomera rychle získaly převahu a donutily burgundské jednotky k ústupu. Franský král Chlodomer věřil, že se přidá ke skupině franských jezdců, s nimiž se vrhne na nepřátelské válečníky. Jeho záměr se nevydařil a v boji s Burgundy padl. Burgundi jeho sťatou hlavu napíchli na kopí a předali jako krvavou trofej franským válečníkům, kteří složili zbraně.[3]

Dochované zdroje se ve výsledku bitvy neshodují. Řehoř z Tours, který byl franského původu ve své historiografii Historia Francorum píše, že když Frankové viděli Chlodomerovu sťatou hlavu, rozuřili se a Burgundy v bitvě porazili.[4][5] Proti tomu Agathias z Myriny, historik byzantského císaře Justiniána v Konstantinopoli, připisuje vítězství Burgundům a konečně Marius, biskup z Avenches, jen na bitvu a smrt krále poukazoval. Po bitvě zůstal Godomar III. králem Burgundů ještě dalších deset let, než království Burgundů definitivně podlehlo útokům franských králů. O několik let později bratři Chlodomera, Chlothar a Childebert I. zavraždili dva syny Chlodomera a království Burgundů si rozdělili mezi sebe.

Přilba z VézeronceEditovat

Na místě zvaném Les Rippes de Pillardin ve městě Vézeronce-Curtin byla v roce 1870[6] objevená přilba z Vézeronce. Podle archeologů pochází z knížecí hrobky pravděpodobně vztyčené po bitvě u Vézeronce v roce 524.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bataille de Vézeronce na francouzské Wikipedii.

  1. a b ROUX, Elisabeth. Vézéronce et Curtin au fil du temps. [s.l.]: Communauté de Communes du Pays des Couleurs 205 s. Dostupné online. ISBN 978-2-9508934-5-1. (anglicky) 
  2. WOOD, Ian N. Franks and Alamanni in the Merovingian Period: An Ethnographic Perspective. [s.l.]: Boydell & Brewer Ltd, 1998. 481 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84383-035-1. (anglicky) 
  3. ROGERS, Clifford J.; CAFERRO, William; REID, Shelley. The Oxford Encyclopedia of Medieval Warfare and Military Technology. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. (anglicky) 
  4. ; GRÉGOIRE DE TOURS. L'histoire des rois francs. [s.l.]: Gallimard Dostupné online. ISBN 978-2-07-044138-9. (anglicky) 
  5. TURONENSIS, Gregorius. Sancti Georgii Florentii Gregorii episcopi Turonensis Historiae ecclesiasticae Francorum libri decem. [s.l.]: apud J. Renouard Dostupné online. (latinsky) 
  6. BEYLIÉ, Léon de. Le Musée de Grenoble : peintures, dessins, marbres, bronzes, etc., par le général de Beylié. Introduction de M. Marcel Reymond.... [s.l.]: [s.n.], 1849-1910. Dostupné online. (francouzsky)