Beeskow (hrad)

hrad v Německu

Beeskow je hrad v braniborském městě Beeskow v Německu.

Beeskow
Burg Beeskow 2009.jpg
Účel stavby

biskupská rezidence

Základní informace
Slohgotický
Výstavbaod 13. století
Stavebníkrytíři ze Strele
Další majitelépáni z Biberštejna, lobušské biskupství
Současný majitelMěsto Beeskow
Poloha
AdresaFrankfurter Straße 23, Beeskow, NěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Beeskow
Beeskow
Další informace
Webwww.burg-beeskow.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o hradu pochází z roku 1272. Podobně jako hrad Storkow patřil rytířům ze Strele. Již kolem roku 1320 byl hradní areál tvořen palácem a bergriftem, avšak některé prameny mylně tvrdí, že tomu bylo až po převedení majetku biskupovi. Společně s dalšími vodními hrady tvořil Beeskow obrannou linii ve střední marce.

Dalšími majiteli byli páni z Biberštejna. Roku 1518 dal hrad Ulrich z Biberštejna do zástavy biskupu lubušskému, Ditrichu z Bülow, který si z hradu udělal svou biskupskou rezidenci. Nechal si hrad přestavět za 4834 guldenů, což napovídá o přepychovém vybavení hradních interiérů a o jejich rozsáhlé freskové výmalbě.[1]

Roku 1556 hrad dostal Johann I. Braniborský. Po jeho smrti v roce 1575 připadl hrad braniborským kurfiřtům. Následně měl hrad v zástavě v letech 1625 až 1627 Gebhard XXIII. z Alvenslebenu, společně s hradem Storkow. Poté hrad až do roku 1915 sloužil dynastii Hohenzollernů jako správní budova, kdy hrad přejalo město Beeskow, které hrad nadále využívalo k správním a hospodářským účelům.

Na konci druhé světové války roku 1945 vyhořelo východní křídlo hradu. Po válce hrad sloužil jako noclehárna pro utečence z Východního Pruska a Slezska.

Po jednání okresního parlamentu v roce 1991 byl hrad předělán na kulturní a vzdělávací centrum. Bylo zde zřízeno regionální muzeum, které se zabývá historickými, etnografickými a ekologickými tématy. Mimo to ve sklepení vznikla expozice práva útrpného. Časté výstavy představují zejména umění bývalé Německé demokratické republiky. V hradu taktéž sídlí archiv sbírek umění[2][3], který obsahuje na 23 tisíc objektů, především maleb, grafik, kreseb, akvarelů, fotografií či medailí[4] a také Dokumentationszentrum Kunst der DDR (česky Dokumentační centrum umění NDR).[5] Archivované sbírky jsou také propůjčovány na výstavy do zahraničí.[6]

Společně s hradem Storkow a Friedland tvoří Beeskow Verbund Strele-Burgen (česky Sdružení hradů rytířů ze Strele), které si klade za cíl prezentovat a podporovat kulturní dědictví v okresu Odra-Spréva.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burg Beeskow na německé Wikipedii.

  1. BADSTÜBNER-GRÖGER, Sibylle. Schlösser, Herrenhäuser, Burgen und Gärten in Brandenburg und Berlin : Festschrift zum zwanzigjährigen Jubiläum des "Freundeskreises Schlösser und Gärten der Mark in der Deutschen Gesellschaft e.V." 2012. Berlin: Lukas-Verlag, 2012. 264 s. ISBN 978-3-86732-108-2. Kapitola Die mittealterichen Residenzen der Bischöfe von Brandenburg, Havelberg und Lebus, s. 155. (německy) 
  2. HEIDEL, Marlene. Bilder außer Plan : Kunst aus der DDR und das kollektive Gedächtnis. Berlin: Lukas-Verlag, 2015. 271 s. ISBN 978-3-86732-218-8. S. 240. (německy) 
  3. KENZLER, Marcus. Der Blick in die andere Welt : Einflüsse Lateinamerikas auf die Bildende Kunst der DDR. Münster: Lit, 2010. ISBN 978-3-643-11025-1. S. 21. (německy) 
  4. LOHSE, Peggy. Museum Oder-Spree: Burg Beeskow präsentiert neues Wandel-Konzept für Regionalmuseum. MOZ.de [online]. 2020-02-13 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  5. HIEBER, Lutz. Kunst im Kulturkampf : zur Kritik der deutschen Museumskultur. Bielefeld: Transcript, 2005. 207 s. ISBN 978-3-89942-372-3. S. 77. (německy) 
  6. MÄHLERT, Ulrich. Vademekum DDR-Forschung : ein Leitfaden zu Archiven, Forschungsinstituten, Bibliotheken, Einrichtungen der politischen Bildung, Vereinen, Museen und Gedenkstätten ; eine Publikation der Stiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur. Berlin: Links, 2002. 315 s. ISBN 978-3-86153-277-4. Kapitola Andere Archive, s. 75. (německy) 

Externí odkazyEditovat