Baltský jantar
Baltský jantar představuje typ mineralizované pryskyřice s vyšším, až 8% podílem kyseliny jantarové, jehož největší naleziště se nachází v Baltském regionu. Odhaduje se, že 90 % světových zásob jantaru se nachází v Kaliningradské oblasti na Sambijském poloostrově[1]. Proces tvorby baltského jantaru je datován v eocénu, přibližně 44 miliónů let nazpět.[2] Odhaduje se, že z třetihorních lesů vzniklo kolem jednoho sta tisíc tun jantaru.[3]
Název „baltský jantar“ je obecný termín, nevztahující se pouze k Baltskému regionu. Jantar se shodnými vlastnostmi, např. ze saských hnědouhelných dolů v Bitterfeldu, nese stejné označení. Původně se předpokládalo, že bitterfeldský jantar vznikl v miocénu před 20–22 miliony let. Srovnání živočišných inkluzí však ukázalo, že se velmi pravděpodobně jedná o vlastní baltský jantar, který byl pouze transportován do miocenních sedimentů.[4] Další naleziště baltského jantaru leží v Polsku a Rusku.
Od poloviny 19. století existovala představa, že pryskyřici, jež dávala vzniknout jantaru, produkoval pouze strom Pinites succinifer. Výzkum z osmdesátých let 20. století ukázal, že se na její tvorbě podílelo více dřevin. Ještě novější analýzy jantaru a pryskyřice z živých stromů pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (Fourier-transform infrared microspectroscopy, FTIR) vyústily v předpoklad, že za tvorbu pryskyřice byly odpovědné jehličnany z čeledě pajehličníkovité (Sciadopityaceae).[3] Jediným existujícím zástupcem této monotypické čeledě je jehličnatý strom pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata).
Paleobiologie editovat
Inkluze baltského jantaru se staly zdrojem vědeckého popisu řady vymřelých druhů živočichů a tříd rostlin.[5]
Fauna editovat
- Aspidopleura Gibson, 2009[6]
- Baltimartyria Skalski, 1995
- Brevivulva Gibson, 2009[6]
- Electrinocellia (Carpenter) Engel, 1995[7]
- Epiborkhausenites Skalski, 1973[8]
- Gracillariites Kozlov, 1987
- Electrocrania Kuzněcov, 1941
- Fibla carpenteri Engel, 1995[7]
- Metapelma archetypon Gibson, 2009[6]
- Micropterix gertraudae Kurz & Kurz, 2010
- Neanaperiallus Gibson, 2009[6]
- Palaeovespa baltica Cockerell, 1909[9]
- Palaeovespa socialis Pionar, 2005[10]
- Prolyonetia Kuzněcov, 1941
- Propupa Stworzewicz & Pokryszko, 2006[11]
- Stigmellites baltica (Kozlov, 1988)
- Succinipatopsis Poinar, 2000[12]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltic amber na anglické Wikipedii.
- ↑ tytuł=Amber Trade and the Environment in the Kaliningrad Oblast. gurukul.ucc.american.edu [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-06.
- ↑ Ritzkowski, S. 1997. K-Ar-Altersbestimmungen der bernsteinführenden Sedimente des Samlandes (Paläogen, Bezirk Kaliningrad). Metalla, Bochum, 66: 19–23.
- ↑ a b WOLFE, A.P., et al. A new proposal concerning the botanical origin of Baltic amber.. Proceedings of the Royal Society B.. 2009, s. 3403–3412. DOI 10.1098/rspb.2009.0806. PMID 19570786.
- ↑ DUNLOP, J.A.; GIRIBET, G. The first fossil cyphophthalmid (Arachnida: Opiliones), from Bitterfeld amber, Germany. Journal of Arachnology. 2003, s. 371–378.
- ↑ Weitschat, W. & Wichard, W. 2002. Atlas of Plants and Animals in Baltic Amber. Pfeil, 256 pp.
- ↑ a b c d GIBSON, G. A. P. Description of three new genera and four new species of Neanastatinae (Hymenoptera, Eupelmidae) from Baltic amber, with discussion of their relationships to extant taxa. ZooKeys. 2009. Dostupné online. DOI 10.3897/zookeys.20.161. Archivovaná kopie. pensoftonline.net [online]. [cit. 2013-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b ENGEL, M.S. A new fossil snake-fly species from Baltic amber (Raphidioptera: Inocelliidae). Psyche. 1995, s. 187–193. Dostupné online. DOI 10.1155/1995/23626.
- ↑ SKALSKI, A.W. Studies on the Lepidoptera from fossil resins. Part II. Epiborkhausenites obscurotrimaculatus gen. et sp. nov. (Oecophoridae) and a tineid-moth discovered in the Baltic amber. Acta Palaeontologica Polonica. 1973, s. 153–160. Dostupné online.
- ↑ COCKERELL, T.D.A. Fossil Hymenoptera from Florissant, Colorado. Bulletin of the Museum of Comparative Zoology. 1906. Dostupné online.
- ↑ POINAR, G. Fossil Trigonalidae and Vespidae (Hymenoptera) in Baltic amber. Proceedings of the Entomological Society of Washington. 2005, s. 55–63. Dostupné online.
- ↑ Stworzewicz E., Pokryszko B. M. (2006). "Eocene terrestrial snails (Gastropoda) from Baltic amber". Annales Zoologici 56(1): 215-224. abstract, abstract
- ↑ Jr, P.; George, (2000). "Fossil onychophorans from Dominican and Baltic amber: Tertiapatus dominicanus n.g., n.sp. (Tertiapatidae n.fam.) and Succinipatopsis balticus n.g., n.sp. (Succinipatopsidae n.fam.) with a proposed classification of the subphylum Onychophora". Invertebrate Biology 119: 104. doi:10.1111/j.1744-7410.2000.tb00178.x
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltský jantar na Wikimedia Commons
