Balthasar von Szábel
Balthasar von Szábel, též Baltasar (23. listopadu 1814 Kluž, Sedmihradsko[1] – 12. ledna 1869 Merano[2]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Balthasar von Szábel | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Frankfurtského parlamentu | |
| Ve funkci: ??? – 1849 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 23. listopadu 1814 nebo 23. února 1814 Kluž  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. ledna 1869 (ve věku 54 let) nebo 13. ledna 1869 (ve věku 54 let) Merano  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se v sedmihradské Kluži, kde od roku 1835 působil jako obchodník. Roku 1839 se přestěhoval do Olomouce, založil velkoobchod a byl ředitelem velkoobchodní společnosti W. C. Hirsch v Olomouci.[2][1]
Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Olomouc-město na Moravě. Uvádí se jako obchodník.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4] Profiloval se zde jako stoupenec a jeden z předáků německého liberálního bloku.[2][5] Roku 1849 byl také poslancem Frankfurtského sněmu za volební obvod Olomouc.[1] Uvádí se etnicky jako Němec ze Sedmihradska, protivník všelikého přibližování se Moravy k Čechám, naopak ale hlavní zastávatel spojení Moravy s Frankfurtem, dobrý řečník.[6]
Od roku 1848 do roku 1849 zasedal rovněž coby poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Olomouc.[7]
Od roku 1860 byl ředitelem přádelen v Šumperku a Frýdlantu a majitelem přádelny v Chocni.[1] Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. V zemských volbách na Moravě roku 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu za kurii městskou, obvod Šternberk. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie městská, obvod Šternberk.[8] K roku 1861 se uvádí jako velkoobchodník, bytem v Olomouci.[9] Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady vyslal roku 1867 a zasedal v ní až do své smrti.[8] Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2][10]
Roku 1863 mu byl udělen Řád železné koruny a získal tak šlechtický titul.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Databáze poslanců Frankfurtského sněmu, heslo Szabel. zhsf.gesis.org [online]. [cit. 22-08-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2015.
- ↑ a b c d e f Úmrtí. Olomoucké noviny. Leden 1869, roč. 5, čís. 5, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 28.
- ↑ OBRTEL, František. Moravští sedláci v druhé polovici 19. století. [s.l.]: Nákladem vlastním, 1919. 304 s. Dostupné online. S. 83.
- ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=146&size=45
- ↑ a b http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&size=45&page=4953