František Obrtel

český historik, redaktor, novinář a spisovatel

František Obrtel (31. března 1873 Henčlov[1]13. února 1962 Praha) byl moravský historik, redaktor, novinář a spisovatel.

František Obrtel
František Obrtel
František Obrtel
Rodné jménoFranc Obrtel
Narození31. března 1873
Henčlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1962 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánínovinář, spisovatel, historik a redaktor
DětiVít Obrtel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrtel František – Od redakčního stolku (nakladatel Emil Šolc Praha-Karlín)

ŽivotEditovat

Narodil se nedaleko Přerova ve vsi Henčlov do rodiny familianta Františka Obrtela a jeho ženy Aloisie rozené Boudové. Měl šest sourozenců: Karolinu (1867), Anežku (1869), Františku (1871–1885), Karla (1874–1881), Aloise (1877–1878) a Aloise (1880–1885). Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách, v roce 1883 pokračoval ve studiu na přerovském gymnáziu, kde v červnu 1892 úspěšně maturoval.[2] Následně pokračoval ve studiu[3] v Praze na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, studium úspěšně absolvoval, avšak právníkem se nikdy nestal. Během pražského studia, ale i ze svého rodného kraje přispíval Obrtel svými postřehy v článcích do novin, zvláště pak do "Selských listů"[4]. Jeho prvotina vyšla patrně v roce 1895, jednalo se o článek „Studentstvo z Moravy a Slezska“, který byl podepsán pseudonymem Akademik.

Koncem roku 1896 obdržel lákavou nabídku z redakce olomouckých "Selských listů" na post spolupracovníka, na niž kývl a tak se z vystudovaného právníka stal později úspěšný žurnalista. Mezitím se František Obrtel v lednu roku 1898 oženil s Helenou Hradilovou, se kterou měl tři syny: Františka[5], Víta, pozdějšího úspěšného architekta, designéra, a Miloslava (1902–1902)[6]. V roce 1902 přispěl Obrtel několika příspěvky do prvého ročníku časopisu "Selský archiv"[7] a od tohoto roku již rovněž pracoval jako šéfredaktor "Selských listů" a záhy vzrostl počet příspěvků týkajících se poměrů v blízké obci Troubky[8]. S menší přestávkou (kdy založil vlastní list „Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do roku 1910) zastával tuto pozici až do poloviny roku 1916, načež od září nastoupil v Praze do redakce deníku Venkov, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1933. V letech 1912–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Po druhé světové válce se znovu vrátil ve vzpomínkách ke svému rodišti a v časopise Český lid[9] uveřejnil části ze svých pamětí pod názvem „Náš les, kterého již není...“ a „Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1960 pak ještě vyšly drobné vzpomínky s názvem „Naše oktáva“ a „Mívali jsme les“, v roce 1961 pak "Víte, co je večeřálek?" a v následujícím roce ještě „Bečva na Magnové a Mlýništích“. František Obrtel zemřel v Praze dne 13. února 1962.

Vedle nespočetného množství novinových článku byl autorem několika knih. Jednu skupinu tvořily soubory novinových článků, druhou pak odborněji zaměřené knihy na téma zemědělského družstevnictví. Největší úspěch mu však přinesla kniha „Moravští sedláci v letech 1848–1904“[10], první vydání vyšlo v roce 1914 a to druhé pak roku 1919. Posmrtně ještě vyšla v roce 1970 část jeho vzpomínek s názvem „Na gymnasiu v Přerově“.

V Praze XII bydlel na adrese Slezská 64.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  2. 100 let českého gymnasia v Přerově: 1870–1970. Přerov: Ředitelství školy a výbor SRPŠ, 1970.
  3. Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1892–1895). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  4. Kramerius 5. kramerius.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  5. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 314. 
  6. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  7. Digitální knihovna. www.digitalniknihovna.cz [online]. Moravská zemská knihovna v Brně [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. Kramerius 5. kramerius.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  9. Digitální knihovna. www.digitalniknihovna.cz [online]. Moravská zemská knihovna v Brně [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  10. OBRTEL, František. Moravští sedláci v letech 1848-1904: příspěvek k politickým dějinám moravského venkova. [s.l.]: Nákl. vlastním 330 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: 2adDAAAAYAAJ. 

Externí odkazyEditovat