Bakovská kotlina
Bakovská kotlina je geomorfologický podokrsek v jižní části Mnichovohradišťské kotliny na území okresu Mladá Boleslav.
| Bakovská kotlina | |
|---|---|
 Káčov ze svahu Horky u Mnichova Hradiště | |
| Nejvyšší bod | 351 m n. m. (Káčov) |
| Nadřazená jednotka | Mnichovohradišťská kotlina |
| Sousední jednotky | Příšovická kotlina Vyskeřská vrchovina Mladoboleslavská kotlina Českodubská pahorkatina Jizerská tabule |
| Podřazené jednotky | Svijanská část Hoškovická část Káčov Ptýrovská část[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sedimenty, neovulkanity |
| Povodí | Jizera |
| Souřadnice | 50°31′ s. š., 14°59′17″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha editovat
Území podokrsku se rozkládá zhruba mezi obcemi Kosmonosy na jihozápadě a Příšovice na severovýchodě. Uvnitř leží města Bakov nad Jizerou a Mnichovo Hradiště. Podokrsek na délku protíná dálnice D10 Praha – Turnov.[2]
Geomorfologické členění editovat
Podokrsek Bakovská kotlina náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Mnichovohradišťská kotlina. Dále se člení na čtyři části (bráno ze severu na jih jsou to Svijanská, Hoškovická, Káčov a Ptýrovská). Kotlina sousedí na severovýchodě se sesterským podokrskem, Příšovickou kotlinou, s okrsky Turnovské pahorkatiny (na východě Vyskeřská vrchovina, na jihovýchodě Mladoboleslavská kotlina, na severu Českodubská pahorkatina) a na západě s celkem Jizerská tabule.[1]
Významné vrcholy editovat
Nejvyšším vrcholem Bakovské kotliny je Káčov (351 m n. m.).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geomorfologická a terénní mapa [online]. mapy.nature.cz [cit. 2014-02-14]. Dostupné online.