Otevřít hlavní menu

Babia hora (polsky Babia Góra) představuje s výškou 1725 m n. m. nejvyšší vrchol Beskyd i celých Vnějších Západních Karpat. Nachází se na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. S prominencí 1075 m jde o druhou nejprominentnější horu Polska (po Sněžce) a třetí nejprominentnější horu Slovenska (po Gerlachu a Ďumbieru).

Babia hora
Babia Góra
Vrchol Babí hory
Vrchol Babí hory

Vrchol 1725 m n. m.
Prominence 1075 m
Izolace 40 km → Brestová, Roháče
Seznamy Koruna hor Polska #2
Nejprominentnější hory SK #3
Hory Oravských Beskyd #1
Poznámka Nejvyšší hora Beskyd
Poloha
Státy SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Pohoří Oravské Beskydy
Souřadnice
Babia hora
Babia hora
Hornina pískovec
Povodí Visla, VáhDunaj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Babí hora bývá spolu s Kriváněm ve Vysokých Tatrách a Královou holí v Nízkých Tatrách považována za slovenskou národní horu.[kým?] A to i přes výše zmíněnou skutečnost, že hora leží na státní hranici a že se k ní hrdě hlásí i Poláci, což dokládá například pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada tento vrchol pravidelně navštěvoval. Je také druhou nejvyšší z Koruny hor Polska.

Pod vrcholem hory se na polské straně nachází zbytky Chaty na Babí hoře.

PolohaEditovat

Babia hora se jako tichý strážce zvedá při severním okraji slovenské části Oravy na slovensko-polském pomezí v hřebeni Oravských Beskyd. Masív Babí hory má tvar písmena „V“ a v němž se nacházejí i vrcholy Malá Babia hora (Cyl) (1517 m n. m.), Sokolica (1367 m n. m.), Gówniak (1619 m n. m.) a Kępa (1521 m n. m.). Prochází zde hranice mezi povodím Baltského moře (Visla) a Černého moře (Dunaj).

PřístupEditovat

Nejkratší cestu ukazuje od chaty Slaná voda nad obcí Oravská Polhora žlutá turistická značka přes Hviezdoslavovu horáreň. Vzdálenost necelých 9 km, ale převýšení více než 1000 m. Přibližně o 1,5 km je delší výstup od Slané vody po červené trase, který vede oklikou přes Malou Babiu horu. Trasa má celkově mírnější stoupání a větší úsek vede porostem, takže ve slunečných dnech je pocestný více ve stínu. Možný je i přístup po modré nebo červené stezce z polské strany, ale ty jsou ještě o trochu náročnější než žlutá stezka.

Tomu kdo vystoupá na Babí horu po žluté, je nutno doporučit, aby se vydal dále po červené turistické stezce a navštívil také nedaleký nejsevernější bod Slovenska - Modrálová (Medralova), 1150 m n. m., s mezizastávkou na polské chatě Markowe Szczawiny.

NázevEditovat

Původ názvu Babí hory není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Česky je obvykle nazývána Babí hora. Poláci ji nazývají Babia Góra či Diablak, to však není zcela přesné, protože Diablak je nejvyšší z vrcholků Babí hory.

Související informace naleznete také v článku Babiagorský národní park.

Ochrana přírodyEditovat

Babí hora je do výšky 1400 až 1450 metrů pokrytá hustými jehličnatými lesy. Ty jsou vystřídány pásmem kosodřeviny a jalovců, jen v nejvyšších polohách se objevuje holní pásmo s alpínskými loukami. O výjimečnosti zdejší krajiny a místní flóry a fauny svědčí skutečnost, že Babí hora i blízké okolí na slovenské straně hory byly zahrnuty do CHKO Horná Orava (587 km²). Polská strana Babí hory je součástí národního parku (Babiogorski park narodowy) s rozlohou pouhých 17 km².

Externí odkazyEditovat