Býčí skála

jeskyně v Moravském krasu
Tento článek je o jeskyni. O národní přírodní rezervaci pojednává článek Býčí skála (národní přírodní rezervace).

Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 18 kilometrů.

Býčí skála
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála
Údaje o jeskyni
StátČeskoČesko Česko
MístoHabrůvka
Zeměpisné souřadnice
Památkový statuskulturní památka
Kód památky26543/7-447 (PkMISSezObrWD)
Býčí skála
Býčí skála
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie objevůEditovat

 
Portál do Býčí skály se nachází vpravo

Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.[2]

Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.[3]

V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné (halštatské).[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. V otázce, co bylo příčinou takto uložených ostatků, nenalezli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6] Podle revizního výzkumu z roku 2020, který provedl tým pod vedením Martina Golce z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, šlo o dlouhodobě fungující pohřebiště halštatských elit z let 575 až 450 př. n. l., nikoliv o jednorázově usmrcený vyšší počet osob.[7]

Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, čemuž nasvědčuje široké spektrum nalezených obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a „symbolického“ usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.

V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[8] Ke konci druhé světové války začali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně budovat podzemní továrnu. Tu sice nestihli dokončit, stavebními pracemi ale došlo k nenávratnému poškození.[9]

Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně a dále v 80. letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán Jedovnický potok od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

Býčí skála v kultuřeEditovat

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak[10] a v roce 2015 v prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 234. 
  2. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 11. 
  3. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 244. 
  4. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 246. 
  5. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 70. 
  6. ADÁMEK, František. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko: Okresní vlastivědné museum, 1972. S. 29. 
  7. ŠÁRA, Filip. Výzkum v Býčí skále objasnil unikátní způsob dávného pohřbívání [online]. Novinky.cz, 2021-07-29 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  8. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 131. 
  9. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 101. 
  10. CHARVÁT, Jan. OBRAZEM: filmaři na Býčí skále [online]. Denik.cz, 2011-08-18 [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Kolektiv ze ZO ČSS 6-01. Býčí skála Jeskyně a člověk – příroda a kultura. Praha: Česká speleologická společnost, 2020. ISBN 978-80-87857-40-3

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat