Athénská klenotnice v Delfách

antická klenotnice ze čtvrtého století před Kristem

Athénská klenotnice v Delfách byla používána k ukládání posvátných darů města Athény. Nacházela se na posvátné cestě, která vedla k Apollónovu chrámu s delfskou věštírnou. Přesné datum jejího vzniku je neznámé. Byla postavena z parského mramoru[pozn. 1] a měla pozdně archaickou výzdobu. Na základě srovnání stylu a architektury se obecně předpokládá, že byla postavena v období mezi roky 510 a 480 před Kristem.[1].

Athénská klenotnice v Delfách
Delphi BW 2017-10-08 11-32-29 stack 3.jpg
Základní informace
Sloh dórský řád a architektura starověkého Řecka
Výstavba 507 př. n. l.
Materiál Parský mramor
Poloha
Adresa Delfy, ŘeckoŘecko Řecko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Athénská klenotnice v Delfách

Budova a její výzdobaEditovat

Budova byla postavena jako antentempel v dórském řádu, sestává z celly a pronaosu se dvěma sloupy ve vchodu.[2] V původním stavu měla sedlovou střechu s akrotériony. Akrotériony se však nezachovaly. Půdorysné rozměry byly 6,62 × 9,69 m a její výška 7,60 m. Podle dórského řádu byla výzdoba štítu rozdělena mezi tympanony a metopy. Na metopách byly zobrazovány činy řeckých hrdinů Thésea a Hérakla.[3] Téma Thésea bylo vyobrazeno na metopách jižní a pravděpodobně i východní strany a návštěvníci svatyně si je mohli prohlédnout od posvátné silnice. Metopy na severní a západní straně představovaly Herakla. Mnoho reliéfů metop a většina postav sedlové střechy jsou dnes vážně poškozeny nebo dokonce ztraceny, a proto je úplná rekonstrukce starověké kompozice obtížná a kontroverzní.

Význam a období vznikuEditovat

Stavba klenotnice v prestižní a vlivné svatyni boha Apollóna v Delfách měla ukázat význam a sílu Athén ve srovnání s ostatními řeckými městskými státy (Poleis). Kromě Athén mělo v Delfách své vlastní klenotnice i množství jiných měst. Jako příklad z více než třiceti klenotnic nalezených při vykopávkách, slouží sikyónská klenotnice, postavená a bohatě vyzdobená po roce 570 před Kristem, také na posvátné cestě k Apollónovu chrámu. V této souvislosti stojí za zmínku i klenotnice Siphnianů, postavená ještě před rokem 525 před Kristem.

Různé přístupy k přesnějšímu určení doby vzniku athénské klenotnice zužují období možné výstavby:

  • Na jedné straně je klenotnice pokládána za známku úspěchu reforem, které byly v Athénách provedeny za vlády Kleisthenése v letech 508/507 před Kristem, protože byla věnována jako dar Delfám.
  • Jiný výklad poskytuje vítězství Athéňanů za vedení Miltiada nad Peršany, vedenými Dariem, v bitvě u Marathonu roku 490 před Kristem. Vysvěcení klenotnice na Apollonově svatyni bylo proto díkuvzdáním za šťastný výsledek bitvy. Pausaniás v tomto ohledu uvedl, že její výstavba byla financována z perské válečné kořisti.[4] Ale Pausanias se tu pravděpodobně mýlil, když nápis na posvátném daru, věnovaný marathonské bitvě, přisoudil klenotnici.

Historie výzkumu a obnovaEditovat

Podle informací, které poskytl Pausaniás, byla budova postavena jako výraz díkůvzdání po vítězství nad Peršany v bitvě u Marathonu v roce 490 před Kristem. Někteří vědci však zpochybňují důvěryhodnost této zprávy, což dokazuje, že budova může být starší.[3] Ruiny klenotnice byly nalezeny v roce 1893 členy francouzské archeologické expedice.[5] Vedl ji Théophile Homolles, který tento objev roku 1893 publikoval. Současný vzhled klenotnice je výsledkem rekonstrukčních prací provedených v letech 1903 – 1906.[3] Chybějící díly na architektonicky důležitých místech, jako jsou anty a sloupy, byly nahrazeny z bloků pentelického mramoru.[pozn. 2]

Architekturu budovy publikoval roce 1933 francouzský klasický archeolog Jean Audiat. Stavební plastiku budovy publikoval francouzský klasický archeolog Pierre de La Coste-Messelière v roce 1957.

PoznámkyEditovat

  1. Parský mramor pochází z ostrova Paros z řeckého souostroví Kyklady. Je to jemnozrnný bílý mramor, který se ve starověku užíval jako surovina pro sochy a další architektonická díla. Těžil se v podzemních lomech v severních horách ostrova. Ty se nyní využívají hlavně jako turistické atrakce.
  2. Pentelický mramor je stavební a dekorační kámen z Řecka, z města Pendeli. Od antických dob měl značný historický význam. Pojmenován je podle druhého největšího vrchu Attiky, který se jmenuje Pendelikon oros. Byl použit na stavby Akropole v Aténách, Jupiterova chrámu v Římě a na athénské budovy z 19. století.

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schatzhaus der Athener na německé Wikipedii, Skarbiec Ateńczyków na polské Wikipedii a Athenian Treasury na anglické Wikipedii.

  1. SPIVEY, Nigel Jonathan. Understanding Greek sculpture : ancient meanings, modern readings. New York: Thames and Hudson, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0500237106. (anglicky) 
  2. BARLETTA, Barbara A. The origins of the Greek architectural orders. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 232 s. Dostupné online. ISBN 9780521792455. (anglicky) 
  3. a b c DARLING, Janina K. Architecture of Greece. [s.l.]: Greenwood Press, 2004. ISBN 0-313-32152-3. S. 45–47. (anglicky) 
  4. MEYER, Ernst. Beschreibung Griechenlands [online]. Artemis Verlag, 1967, rev. 2009-09-28 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (německy) 
  5. THOMSON DE GRUMMOND, Nancy. An encyclopedia of the history of classical archaeology. Londýn: Routledge: Fitzroy Dearborn, 1996. 103 s. ISBN 1-884964-80-X. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • HOFFELNER, Klaus. Die Metopen des Athener Schatzhauses. Ein neuer Rekonstruktionsversuch. Ve: Mitteilungen des deutschen archäologischen Instituts, Athenische Abteilung, sv.. 103.. www.worldcat.org [online]. 1988 [cit. 2019-09-19]. Čís. příloha 5, s. 77–117. Dostupné online. ISSN 0342-1325. (německy) 
  • KNELL, Heiner. Mythos und Polis : Bildprogramme griechischer Bauskulptur. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. ISBN 3-534-13810-4. S. 52-62. (německy) 
  • BOARDMAN, John. Griechische Plastik : die archaische Zeit : ein Handbuch svazek 5, 4. vydání. Mainz: Philip von Zabern, 1994. ISBN 3-8053-0346-7. S. 190-191. (německy) 
  • BÜSING, Hermann. Das Athener Schatzhaus in Delphi : neue Untersuchungen zur Architektur und Bemalung. Marburg an der Lahn: Philipps-Univ, 1994. ISBN 3-8185-0161-0. (německy) 

Externí odkazyEditovat