Otevřít hlavní menu

Artur Payr

architekt a vysokoškolský pedagog

Artur Payr (20. listopadu 1880 Bregenz - 25. února 1937[1] Praha, varianty jména: Artur nebo Arthur / Payr nebo Payer) byl rakouský architekt působící především v severních Čechách a vysokoškolský profesor Německého vysokého učení technického v Praze. V akademickém roce 1925 - 1926 byl rovněž jeho rektorem.

Artur Payr
Artur Payr 1931.jpg
Narození 20. listopadu 1880
Bregenz
Úmrtí 25. února 1937 (ve věku 56 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

V letech 1898-1903 vystudoval Vysokou školu technickou v Mnichově. Jeho učiteli byli Karl Hocheder a Friedrich von Thiersch. Po absolutoriu pracoval ve Výmaru a v Innsbrucku. Od roku 1917 začal působit jako vysokoškolstý učitel na Německém vysokém učení technickém v Praze. Mezi jeho studenty patřili například Karl Winter, Fritz Lehmann nebo Hermann Wunderlich. Dále byl členem Freie Deutsche Akademie des Städtebaues v Berlíně a Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik (Německá akademie věd a umění pro republiku Československou).

Angažoval se rovněž politicky, v roce 1920 kandidoval v parlamentních volbách za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu (Deutsch-Demokratische Freiheitspartei)[2].

DíloEditovat

ProjektyEditovat

  • 1914 soutěžní návrh na chlapeckou a dívčí obecnou školu "Südost"
  • 1923 soutěžní návrh na novou budovu Národní galerie v Praze - 4. dělená cena

RealizaceEditovat

 
Divadlo Boženy Němcové ve Františkových Lázních
 
Dvorana Glauberových pramenů ve Františkových Lázních
  • 1921 - 1922 Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker (Chenillewarenfabrik Ernst Jacker Oberrosenthal), Ještědská 287, Liberec - Horní Růžodol[3]
  • 1923 - 1925 Hornická kolonie, Přestanov 52 - 81
  • 1924 Preibischova vila (Dům s Krakonošem), Horova 953, Liberec - Staré Město[4]
  • 1925 Přestavba Terezininých lázní, Dubí
  • 1925 - 1928 Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec, Rudolfovská 63, Liberec - Rudolfov[5][6] Elektrárna je nemovitou památkou ČR[7]
  • 1926 - 1932 budova gymnázia, Chomutov
  • 1929 - 1931 Obchodní, kancelářský a činžovní dům čp. 1022 (Bývalý palác pojišťovny Elbe), Národní třída 27, Praha 1 - Staré Město
  • 1929 Divadlo Boženy Němcové, Františkovy Lázně
  • 1929 budova městské spořitelny, Karlovy Vary - Rybáře
  • 1930 dvorana Glauberových pramenů, Františkovy Lázně
  • 1931 dům čp. 3100, Chomutov
  • 1931 budova okresního úřadu, Chomutov
  • 1932 Jahnova tělocvična (Jahn-Turnhalle), Chomutov

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Reichenberger Zeitung. 25. 2. 1937, roč. 1937, večerní vydání 49, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-6587. (německy) 
  2. Deutsche Zeitung Bohemia. 11. 4. 1920, roč. 93, volební příloha 86, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6370. (německy) 
  3. Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker na stránkách Liberec/Reichenberg
  4. Dům s Krakonošem na stránkách Liberec/Reichenberg
  5. Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec na stránkách Liberec/Reichenberg
  6. FREIWILLIG, Petr. Technická památka jako živý technologický komplex na příkladu špičkové vodní elektrárny v Liberci-Rudolfově. Zprávy památkové péče. 2013, roč. 73, čís. 3, s. 237–245. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-14]. Identifikátor záznamu 878839764 : Vodní dílo Rudolfov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat