Otevřít hlavní menu

Artúr Szalatnai-Slatinský

Artúr Szalatnai-Slatinský (vlastním jménem Schlesinger, 11. února 1891 Slatina nad Bebravou[1] – 10. listopadu 1962 Bratislava) byl slovenský architekt. Schlesinger patří mezi významné avangardní slovenské meziválečné architekty, jejichž realizace našly ohlas nejen na Slovensku, ale i v mnoha světových odborných časopisech.

Artúr Szalatnai-Slatinský
Rodné jméno Artúr Schlesinger
Narození 11. února 1891
Slatina nad Bebravou
Úmrtí 10. listopadu 1962 (ve věku 71 let)
Bratislava
Místo pohřbení Bratislava
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamätník SNP Jankov Vŕšok

ŽivotEditovat

Artúr Schlesinger se narodil 11. února 1891 v Slatině nad Bebravou v rodině rolníka Mórice Schlesingera a Berty, rod. Kellerman, měl dvě sestry. Základní školu absolvoval ve Slatině nad Bebravou a v roce 1909 maturoval na reálném gymnáziu v Žilině. Architekturu studoval na Vysoké technické škole v Budapešti a poprvé si změnil jméno na Schlesinger-Szalatnai podle místa narození.

Během 1. světové války bojoval na italské a francouzské frontě, kde měl možnost poznat tamní architekturu. V roce 1920 se usadil v Bratislavě a v němčine vydal knihu Architektonické formy bratislavských cintorínov. V roce 1923 byla podle jeho návrhu realizována ortodoxní synagoga v Bratislavě. Ve 20. letech 20. století byla jeho tvorba ovlivněna nejprve kubismem, poté se objevuje „cihlové“ období. V roce 1927 vydal knihu o své architektonické tvorbě. Ve 30. letech se specializoval na lázeňské stavby a venkovské domy lékařů. V roce 1945 se vyhl deportaci a na konci války se skrýval před nacisty v Bratislavě. Po válce vstoupil do komunistické strany.

V letech 1948 až 1951 navrhl se sochařem Jozefem Pospíšilem Památník SNP na Jankově vršku. V letech 1951–1957 navrhl renovaci kaštela v Diviakách. V 50. letech pracoval na územních plánech mnoha slovenských měst. Zemřel 10. listopadu 1961 v Bratislavě, kde je i pochován.

SoutěžeEditovat

Zúčastnil se mnoha soutěží, v nichž první ceny dostal za kino v Trenčianských Teplicích, za regulační plán Nových Zámků a Prešova, za okresní úřad ve Stupavě, veřejné lázně na Baštově ulici v Bratislavě a za synagogu v Bratislavě.

Realizované práceEditovat

Publicistická činnostEditovat

  • 1920 – Architektonické formy bratislavských cintorínov
  • O jeho tvorbě byla vydána monografie Ing. arch Artúr Szalatnai 1920 – 1926

Chronologický přehled tvorbyEditovat

  • 1922 – 26, Ortodoxní synagoga v Bratislavě, Heydukova 11, Bratislava
  • 1923, Dům L. Ringwalda, Palackého 35, Trenčin
  • 1924 – 25, Sanatórium Caritas, Zochova 10,12 Bratislava
  • 1925, Bytový dům K. Kempného, Radlinského 4, Bratislava
  • 1925 – 26, Penzió Grunhut (později Perugia), Zelná 5, Bratislava
  • 1925 – 27, Vila Astoria, Sad Andreja Kmeťa 24, Piešťany
  • 1926 – 27, Nárožní obytný dům V. Kohna, Mickiewiczova ulice 4, Bratislava 1
  • 1928 – 29, Hotel Pavla, Sad Andreja Kmeťa 76, Piešťany
  • 1929 – 31, Bazén Sina, Sinaova 1, Trenčianske Teplice
  • 1931, Hudobný pavilón, terasa před lázeňským domem, Trenčianske Teplice
  • 1931, Dům lékaře E. Kohna, P. Mudroňa 27, Martin
  • 1933 – 34, Léčebný dům Esplanade, T. G. Masaryka 33, Trenčianske Teplice
  • 1933 – 34, Rodinný dům na svahu, Bartoňova 7, Bratislava
  • 1934 – 36, Frosygův dům, Františkánske námestie 3, Bratisalva
  • 1935, Rodinný dům, Pohraničná 17, Komárno
  • 1935 – 36, Dům lékaře Dr. Ondreičky, Jesenského 9, Bánovce nad Bebravou
  • 1930 – 37, Dům manželů lékářů, Jokaiho 29, Komárno
  • 1947, Synagoga a památník obětem holokaustu, Hojenárska 2, Trnava
  • 1948 – 51, Památník Slovenského národného povstání, Jankov vŕšok, Uhrovec
  • 1954 – 55, Centrum volného času, Mladoboleslavská 3, Pezinok

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artúr Szalatnai-Slatinský na slovenské Wikipedii.

  1. Záznam o narození v matrice židovské náboženské obce v Bánovcích nad Bebravou; záznam č. 5

LiteraturaEditovat

  • Architektúra Slovenska v 20. stor.Matúš Dulla a Henrieta Moravčíková, vyd. Slovart, 2002
  • Sprievodca po architektúre Bratislavy 1918 – 1950, vyd. Meritum, 1996
  • Majstri architektúry – Dulla, Stachová, Noravčíková, Pohaničová, Vodrážka, Krivošová, Lukáčová, vyd. Perfekt, 2005
  • Architektúra na Slovensku, stručné dejiny – Henrieta Moravčíková, vyd. Slovart, 2005
  • Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 – 1939 – Ladislav Foltyn, vyd. Spolku architektov Slovenska, 1993
  • Časopis Projekt 9/291-85, Štefan Šlachta

Externí odkazyEditovat