Arsinoé IV.

Arsinoé IV. (62/61 př. n. l., Alexandrie – 41 př. n. l., Efez) byla nejmladší dcera Ptolemaia XII. a sestra Ptolemaia XIII., Ptolemaia XIV. a Kleopatry VII. Po smrti svého otce společně vládla s Ptolemaiem XIII. a Kleopatrou VII.

Arsinoé IV.
Tintoretto: Útěk Arsinoé
Tintoretto: Útěk Arsinoé
Narození62/61 př. n. l.
Alexandrie
Úmrtí41 př. n. l.
Efez
Povoláníkrálovna
RodičePtolemaios XII.
RodPtolemaiovci
PříbuzníKleopatra VII., Bereniké IV., Kleopatra VI., Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II. a Ptolemaios XIII. Theós Filopátór (sourozenci)
Funkcepanovník (Ptolemaiovský Egypt; 48–47 př. n. l.)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PovstáníEditovat

Arsinoé se podílela na odboji (Alexandrijská válka), který zahájil její mladší bratr Ptolemaios XIII., při kterém se snažil vyhnat Římany z Egypta. Jeho a její jednotky povstaly a obléhaly palác, ve kterém sídlil Julius Caesar. Caesar však nechtěl, aby se Arsinoé a Ptolemaios spojili s povstalci, a proto je zajal. Chtěl mít absolutní kontrolu nad královskou rodinou. Podařilo se mu utéct na maják Faros, kde Arsinoé spolu s jejím bratrem věznil.

ÚtěkEditovat

Na jaře roku 48 př. n. l. se Arsinoé podařilo uniknout zpět do Egypta, kde se navzdory Kleopatře stala egyptskou královnou. Po útěku z paláce zahájila útok, aby osvobodila maják Faros z rukou Caesara a její sestry Kleopatry. Římská vojska, ochromená momentem překvapení a zuřivosti útoku, se poddala. Caesar, aby se zachránil, skočil do moře, kde ztratil svůj plášť, který pak Arsinoé sloužil jako trofej. Symbolem jejího vítězství byl maják Faros.

ZajetíEditovat

Po porážce Caesar povolal posily a porazil Arsinoéina bratra Ptolemaia XIII., který se utopil v Nilu. Po jeho smrti vnikly římské posily do Alexandrie a Arsinoé zajaly. Tím se stala Caesarovou trofejí. Věznili ji v Alexandrii. Caesar si ji pak vzal s sebou do Říma jako symbol svého vítězství v Egyptě. Podle tradice vůdce poraženého národa ukazovali lidu v triumfálním průvodu vítězného vojevůdce. Roku 46 př. n. l. jím byla Arsinoé a za ní hořela napodobenina majáku Faros. Vyvrcholením průvodu podle tradice mělo být usmrcení poraženého vůdce před zrakem davu. Jelikož byla Arsinoé ještě dítě, porušil Caesar tradici a ponechal ji na živu, avšak pod podmínkou, že už Arsinoé nikdy nevstoupí na půdu Egypta. Proto ji nechal odvést do Artemisionu, chrámu, jenž poskytoval azyl uprchlíkům.

SmrtEditovat

Ale to se nelíbilo Kleopatře. Proto nakonec nechala Arsinoé ve věku kolem 20 let sprovodit ze světa. O tuto službu požádala svého tehdejšího milence, římského patricije Marka Antonia. Ten ji nechal v roce 41 př. n. l. zavraždit. Arsinoé byla nalezena na schodech Artemisionu, což v Římě vyvolalo skandál kvůli znesvěcení svatyně.

Externí odkazyEditovat