Otevřít hlavní menu

Architektura starověkého Říma je z velké části přejatá z řecké architektury a upravena pro účely starověkého Říma, čímž vznikl nový architektonický styl. Oba styly, starověkého Řecka i Říma, jsou často považovány za jeden subjekt z klasické architektury. Tento přístup je mnohdy[kdy?] považován za špatný a někdy brání schopnosti pochopit a posoudit rozdíl mezi římskými a řeckými stavbami a jejich funkcemi, zejména pokud se spoléhá pouze na vnější vzhled. Vliv řecké architektury na římskou je patrný v mnoha ohledech. Podobně tomu bylo i u etruských sousedů a předků, od kterých Římané převzali znalosti nezbytné pro budoucí římskou architekturu, jako byla hydraulika a konstrukce oblouků.[zdroj?]

Bohatství a vysoká hustota zalidnění ve městech nutila Starověký Řím k objevování nových (architektonických) řešení. Velmi zásadní byl objev betonu, což umožnilo používání klenby a oblouků[1] a společně s dobrou znalostí stavebních materiálů, jako byl mramor a kámen, Římanům umožnilo dosáhnout úspěchů v konstrukci a převážně veřejných staveb. Známými příklady mohou být akvadukty , baziliky nebo Koloseum. Podobné stavby byly stavěny v menším měřítku ve většině významných měst v římské říši a v mnoha případech se dochovaly až do dnešních dob. Architektura v římské říši fungovala jako propaganda a snaha ukázat světu velikost Říma, k čemuž sloužily třeba vítězné oblouky. Římské stavby se nacházejí i na vzdálených koncích Říše, jako je dnešní Sýrie, Vídně, severní Afrika a další. I v těchto vzdálených provinciích se nachází akvadukty, silnice, kanalizace a podobně. Na území samotného Říma, jakožto centra celé říše, se nacházely největší stavby, například Pantheon, Forum Romanum, Koloseum či Titův oblouk, jež se dochovaly dodnes.

Obsah

Charakteristické stavbyEditovat

Významné stavbyEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat