Arboretum Bílá Lhota

národní přírodní památka v Česku

Arboretum Bílá Lhota je arboretum, které se nachází v obci Bílá Lhota na střední Moravě.[3] V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu lze napočítat asi 300 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze Severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.[4]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Park v Bílé Lhotě
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Lávky přes jezírko v arboretu
Lávky přes jezírko v arboretu
Základní informace
Vyhlášení17. prosince 1970
VyhlásilMinisterstvo životního prostředí
Nadm. výška287–297 m n. m.
Rozloha2,47 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresOlomouc
UmístěníBílá Lhota
Souřadnice
Park v Bílé Lhotě
Park v Bílé Lhotě
Další informace
Kód302
Webwww.arboretumbilalhota.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku
Zámek u arboreta Bílá Lhota
Zámek Bílá Lhota

Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 a mnoho exemplářů vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Zásluhy o dendrologické sbírky má především dendrolog Quido Riedl, který zde v roce 1926 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin a dal arboretu i celkovou podobu.[3]

Od roku 1970 je areál chráněn jako národní přírodní památka pod názvem Park v Bílé Lhotě. Důvodem ochrany je arboretum s cennými dřevinami domácích druhů i exotů a zahradních forem. Oblast spravuje Agentura ochrany příroda a krajiny ČR – Regionální pracoviště Olomoucko.

HistorieEditovat

Vznik parku je spojen s historií blízkého zámku. Na přelomu 16. a 17. století zde vznikl dubový hájek (dnešní Jízdárna) a několik čtyři sta let starých dubů se zachovalo do dnešních dnů. Zámecký park byl vytvořen kolem roku 1700, kdy byly vysázeny dřeviny, které tvoří kostru dnešního parku. V první polovině 19. století byl park upraven v anglickém stylu.[4]

Park se stavbou zakoupil roku 1869 Jan Riedel. Největší zásluhu na dnešní podobě parku má jeho vnuk Quido Riedel, který v letech 1926–1945 zámecký park rozšířil a provedl úpravy „ve slohu francouzsko-anglickém“.[3][4] Postupně vybudoval cennou cennou sbírku okrasných domácích a exotických dřevin a vytvořil dendrologický areál. Na přelomu čtyřicátých let vysadil poblíž parku ovocný sad. Většina stromů však pomrzla během krutých zim.[4]

Park značně utrpěl za druhé světové války a po roce 1947 přešel celý majetek rodiny Riedlovy do vlastnictví státu. Park nebyl až do roku 1963 udržován a pustl.[4]

V roce 1965 se park stal majetkem Vlastivědného muzea v Olomouci.[3] O rok později získalo muzeum i část bývalého Riedlova sadu, na kterém byla založena pěstební zahrada. V parku poté byly provedeny osadby a znovu obohacena dendrologická sbírka, která byla v poválečném období během 20. století způsobem údržby státního vlastnictví velmi poškozena.[5][6]

Park byl v roce 1969 výnosem ministerstva kultury vyhlášen za arboretum[3] a na počátku 70. let znovu otevřen. V roce 1983 byla dokončena výstavba vstupní budovy.[4] V roce 2009 proběhla revitalizace zámeckého rybníka a upraveno jeho okolí.[4]

V 21. století je zařazen do kategorie národní přírodní památka.[5][4]

Přírodní poměryEditovat

Arboretum leží v nadmořské výšce asi 230 metrů[3] a zaujímá plochu asi 3 ha.[5][4] Arboretem protéká potok, který vytváří příznivé mikroklima. Půda obsahuje velké množství vápníku, je jílovitá nebo štěrkovitá, a její složení není příliš příznivé.[zdroj?!]

Prvky a využitíEditovat

Park je rozdělen na tyto části: jízdárna, šachy, lesík, Nová louka, Na prádle, oltář, zkamenělý zámek, jeskyňka, pod duby, skalka, pod farou. Část úpravy tvoří Alpinum (skalka), významnými orientačními body jsou stavby. Mezi nejnápadnější stavby v parku patří Jízdárna. Blízko vstupu, v sousedství zámku a budovy bývalého Riedlova statku, se rozkládá rybník.

Nachází se zde asi 300 druhů dřevin. Kostru parku tvoří převážně duby a buky spolu s doplňkovými dřevinami, mezi nimiž vynikají různé druhy jedlí.[3] Zastoupeny jsou zde i keřovité tisy, túje a smrky. Mezi vzácné dřeviny patří japonské javory, buky a magnólie.[4]

Arboretum je přístupné veřejnosti od května do října. Poslání arboreta je především osvětové, u dřevin jsou jmenovky.[3] V posledních letech se zde pořádají také různé kulturní a společenské akce nebo svatební obřady.[4]

ReferenceEditovat

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c d e f g h ŠETELOVÁ, Vlasta. Botanické zahrady. 1. vyd. Praha: SPN, 1977. 277 s. S. 52–58. 
  4. a b c d e f g h i j k Hrady a zámky Olomouckého kraje. II.. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 2020. ISBN 978-80-7621-028-8. Kapitola Arboretum Bílá Lhota, s. 8–15. 
  5. a b c SVOBODOVÁ, Věra. Naše zahrady a parky: Arboretum Bílá Lhota [online]. Botany.cz. Dostupné online. 
  6. Bílá Lhota – arboretum [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat