Otevřít hlavní menu

Arbešské knížectví

státní útvar na území dnešní Albánie
Arbešské knížectví
Principata e Arbërit
 Byzantská říše 1190–1255 Albánské království (1272–1368) 
Srbské království (středověk) 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Arbanon jako region Epirského despotátu
obyvatelstvo
státní útvar
monarchie
vznik:
zánik:
státní útvary a území
Předcházející:
Byzantská říše Byzantská říše
Nástupnické:
Albánské království (1272–1368) Albánské království (1272–1368)
Srbské království (středověk) Srbské království (středověk)

Arbešské (Arbëreshské) knížectví (albánsky Principata e Arbërit, Arbër, Arbëria, řecky Ἄρβανον, latinsky Arbanum) nebo Álbanon (řecky Ἄλβανον) byl státní útvar na území dnešní Albánie, který se nacházel v oblasti Arbanonu (albánsky Arbëri), jehož střediskem bylo Město Kruja, vznikl na konci 12. století.

Podle dostupných písemných pramenů byl prvním vládcem archont Progon (11901198), člen místního rodu Skurra, který dosáhl autonomie ve vztahu k rozpadající se Byzantské říši. Progonův starší syn Ginus knížectví spravoval v letech 11981206, kdy se dělba území rozpadlé Byzance stala předmětem sporů mezi jejími dobyvateli. Podle předběžné smlouvy mezi křižáckými vítězi nad Byzancí nazvané Partitio terrarum Imperii Romaniae (dělení území římské říše) bylo knížectví zahrnuto do dyrrhachijské a arbanonské provincie, která měla být začleněna do dyrrhachijského věvodství podřízeného Benátkám. Ginus ani jeho nástupce bratr Demetrios, který vládl v letech 12061216 se Benátské republice nepodřídili a jejímu tlaku čelili spojenectvím s římskou kurií, panovníky okolních států a s konkurenty Benátek. Demetrios se oženil s dcerou srbského panovníka Štěpána I., která byla po své matce Eudokii vnučkou byzantského císaře Alexia III. Angela. Tím navázal přátelské vztahy nejen se srbským vladařem, ale i s Michalem I. Angelem, zakladatelem a vládcem jednoho z nejvýznamnějších nástupnických států Byzance epirského despotátu. Při jednáních s papežem Inocencem III. projevil zájem přestoupit na římské katolictví a byl jím titulován jako princeps nebo iudex. Vlivu Benátek se Demetrios snažil čelit také Obchodní smlouvou s Dubrovníkem z roku 1208, kdy tomuto konkurentu Benátské republiky poskytl rozsáhlá obchodní privilegia na svém území. Po Demetriově smrti se Arbešské knížectví stalo plně závislým na epeirském despotátu [1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HRADEČNÝ, Pavel; HLADKÝ, Ladislav. Dějiny Albánie. První. vyd. Praha: nakladatelství Lidové noviny, 2008. 716 s. ISBN 978-80-7106-939-3. S. 61 - 63.