Antonín Hickel
Antonín Hickel (31. března 1745 Česká Lípa[1] – 30. října 1798 Hamburk) byl malíř českého původu, autor historických obrazů a podobizen.
| Anton Hickel | |
|---|---|
| Narození | 31. března 1745 Česká Lípa  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. října 1798 (ve věku 53 let) Hamburk  Německá říše |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | malíř |
| Příbuzní | Joseph Anton (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Antonín Hickel byl stejně jako jeho starší bratr Josef (1736–1804) nejprve žákem svého otce, malíře církevních obrazů z České Lípy. Podobně jako bratr pak studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 1779 se vydal na studijní cesty po Evropě. Zůstal dlouho v Mnichově, kde ztvárnil např. kurfiřta Karla Teodora Falckého (1724–1799). Cestoval také po jižním Německu a po Švýcarsku, poté do Mannheimu a Mohuče. Tak jako jeho bratr byl jmenován dvorním malířem císaře Josefa II. a v roce 1786 namaloval také jeho sestru Marii Antoinettu. Nějakou dobu pobýval i v Paříži a v Londýně. V roce 1797 se usadil v Hamburku, kde zemřel.[2]
Díla Antonína Hickela lze nalézt např. v Historickém muzeu v Bernu, na zámku Oberhofen u Thunského jezera a na zámku Jegenstorf (oba zámky jsou ve švýcarském kantonu Bern).
Dílo (výběr) editovat
- Roxolana a sultán Sulejman. 1780, Mohuč, Zemské muzeum
- Princezna Marie Terezie z Lamballe, dvorní dáma Marie Antoinetty. 1788, Vídeň, Lichtenštejnské muzeum
- Zásnuby při svíčkách. Kolem 1790/1798, Vídeň, Belvedere
- William Pitt mladší oslovuje Dolní sněmovnu. 1793/1795, Londýn, Národní portrétní galerie
Galerie editovat
-
Roxolana a sultán Sulejman, 1780 -
Karel Teodor Falcký, asi 1780 -
Princezna Marie Lamballe, 1788 -
William Wilberforce, 1794 -
Zásnuby při svíčkách, 1790–1798 -
Dolní sněmovna, 1793–1795
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Hickel na německé Wikipedii.
- ↑ Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Hickel – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
Literatura editovat
- WURZBACH, Constantin von. Hickel, Anton. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 9. Theil. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1863. Dostupné online. S. 2 f. (německy)
- POPELKA, Liselotte. Hickel, Anton. In: Neue Deutsche Biographie. Band 9. Berlin: Duncker & Humblot, 1972. Dostupné online. ISBN 3428001907. S. 105. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Hickel na Wikimedia Commons
