Antonín František Stehlík
Antonín František Stehlík (11. března 1921, Hluboké Mašůvky – 28. srpna 1989, Znojmo) byl český malíř a novinář.
| Antonín František Stehlík | |
|---|---|
| Narození | 11. března 1921 Hluboké Mašůvky |
| Úmrtí | 28. srpna 1989 (ve věku 68 let) Znojmo |
| Povolání | malíř, grafik, kritik, publicista, kritik umění a novinář |
| Děti | Jan Rostislav Stehlík |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jeho synem byl malíř a sochař Jan Rostislav Stehlík.[1]
Biografie editovat
Antonín František Stehlík se narodil v roce 1921 v Hlubokých Mašůvkách nedaleko Znojma,[2] v letech 1928–1935 absolvoval základní školu v Hlubokých Mašůvkách a následně měl nastoupit do učení, které ukončil v roce 1938. V témže roce se snažil nastoupit na gymnázium v Moravských Budějovicích, kam se však z důvodu zhoršující situace v republice již nedostal a rodina Antonína Stehlíka se odstěhovala do Třebíče,[3] kde otec rodiny vlastnil reklamní agenturu, ve které začal Antonín Stehlík pracovat jako pomocník. Po začátku druhé světové války však Antonín Stehlík byl odveden na nucené práce do Rakouska, Německa a následně i do Francie, do Československa se vrátil až v roce 1945 a v témže roce se odstěhoval do Znojma, kde si vzal Otýlii Fišerovou.[1][4]
Mezi lety 1946 a 1950 soukromě studoval malířství u učitele gymnázia v Moravských Budějovicích Františka Šindeláře. V roce 1945 se začal stejně jako otec věnovat také novinářské práci. V rámci novinařiny se seznámil s uměleckým teoretikem Prokopem Tomanem, který ho doporučil k soukromým studiím malířství u Otakara Nejedlého, u něj začal studovat kolem roku 1952, pokračoval až do smrti Otakara Nejedlého v roce 1957. V tzv. Tomanově společnosti se seznámil s Vojtěchem Sedláčkem, který Antonína Stehlíka ovlivnil v technice kresby. V roce 1952 se spřátelil také s Petrem Bezručem, kdy přátelství pokračovalo až do smrti Petra Bezruče, během přátelství Antonín Stehlík vytvořil soubor 120 kreseb pod názvem Bezručovy moravské výplazy.[1] V roce 1973 obdržel Medaili Maxe Švabinského.[5]
V polovině padesátých let se začal věnovat také malbě a kresbě míst ze svého dětství a mládí. V šedesátých letech navštívil několikrát Itálii, Slovensko a Rusko,[6] tyto cesty ho ovlivnily v jeho další tvorbě. Od poloviny sedmdesátých let se začal malbě a kresbě věnovat profesionálně a také se začal zabývat malbou míst z jižní Moravy nebo z města Znojma.[1]
V roce 1991 mu bylo uděleno čestné občanství Hlubokých Mašůvek.[5]
Výstavy editovat
Samostatné editovat
- 1966, Kulturní dům, Čenkov (Antonín František Stehlík: Čenkov v kresbách)
- 1966, Moravský Krumlov (Antonín František Stehlík: SSSR očima malíře)
- 1967, Třebíč (Antonín František Stehlík: Bezručovy moravské výplazy v kresbách)
- 1967, ČKD Blansko, Blansko (Antonín František Stehlík: Sovětský svaz očima malíře)
- 1967, Výstavní síň KDJF Adamov u Brna, Adamov (Bezručovy moravské výplazy v kresbách Ant .Frant. Stehlíka)
- 1967, Kulturní dům Josefa Jurana, Rosice (Antonín František Stehlík: SSSR očima malíře)
- 1967, Střední průmyslová škola, Žďár nad Sázavou (Antonín František Stehlík: Vysočina Petru Bezručovi)
- 1968, Vlastivědný kroužek SZKP, Rosice (Antonín František Stehlík: Ke 100. výročí narozenin národního umělce Petra Bezruče)
- 1968, Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Jaroměřice nad Rokytnou (Antonín František Stehlík: Krajem Otokara Březiny)
- 1968, Galleria d'Arte La Mossa, Siena (Antonín František Stehlík: Mostra dei disegni)
- 1969, Sdružený závodní klub pracujících, Rosice (Antonín František Stehlík: Bella Italia)
- 1969, JAKOS - okresní průmyslový podnik Uherské Hradiště, Uherské Hradiště (Antonín František Stehlík: Krásy Slovenska)
- 1971, Okresní kulturní středisko Bedřicha Václavka, Třebíč (Antonín František Stehlík)
- 1971, Okresní knihovna - výstavní síň, Třebíč (Antonín František Stehlík: Cesta do Orientu a Itálie)
- 1971, Jednotný kulturní klub, Žďár nad Sázavou (Antonín František Stehlík: Cestami Uzbekistánu)
- 1971, Okresní kulturní středisko, Břeclav (Antonín František Stehlík: SSSR očima malíře)
- 1972, Záhorské múzeum, Skalica (Antonín František Stehlík: SSSR očima malíře)
- 1973, Horácké muzeum, Nové Město na Moravě (Antonín František Stehlík: Z cest malíře po sovětské zemi)
- 1974, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Antonín František Stehlík: Krajiny)
- 1979, Muzeum v Ivančicích, Ivančice (Antonín František Stehlík: Krajiny)
- 1981, Kulturní dům, Dobříš (Antonín František Stehlík: Krajiny)
- 1981, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Antonín František Stehlík: Oleje z let 1955-1981)
- 1982, Střediskový klub pracujících, Moravský Krumlov (Antonín František Stehlík: Obrazy)
- 1982, Jednotný klub pracujících ROH, Třebíč (Antonín František Stehlík: Obrazy, kresby)
- 1986, Jihomoravské muzeum, Znojmo (Antonín František Stehlík: Obrazy, kresby)
- 1987, Sdružený klub pracujících, Letovice (Antonín František Stehlík: Obrazy, kresby)
- 1988, Kulturní dům, Třešť (Antonín František Stehlík: Obrazy)
Kolektivní editovat
- 1954, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Výstava mladých)
- 1956, Muzeum Moravská Třebová, Moravská Třebová (Čtyři moravští malíři)
- 1958, Výstavní síň Pražské energetiky, a.s., Praha (Antonín Stehlík, Petr Bezruč: Moravské výplazy)
- 1971, Galerie U Řečických, Praha (Malíři na cestách)
- 1972, Galerie pod krokodýlem, Brno (Mizející krajina: Obrazy a kresby ze zatopených oblastí Jihomoravského kraje)
- 1975, Dům umělců, Hradec Králové (Dukla 1945 - 1975)
- 1976, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Současná tvorba na Vysočině (obrazy, kresby, plastiky))
- 1978, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Současná tvorba na Vysočině - obrazy, kresby, grafika, plastiky)
- 1983, Malinův dům, Havlíčkův Brod (Antonín František Stehlík, Jan Rostislav Stehlík: Obrazy)
- 1985, Dům umění města Brna, Brno (Výtvarní umělci Jihomoravského kraje: Výstava ke 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou)
- 1985, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Výtvarníci Vysočiny (Na počest 40. výročí osvobození Československa sovětskou armádou))
- 1986, Kulturní dům Julia Fučíka, Adamov (Obrazy a kresby A. F. Stehlíka a J. R. Stehlíka)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d SCHÖNY, Veronika. Antonín František Stehlík. Kreslířská a malířská tvorba. Brno, 2011 [cit. 2021-04-21]. 67 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Pomajzlová. s. 5–11. Dostupné online.
- ↑ VRÁBELOVÁ, Michaela. Stehlík, Antonín František (1921-1989) [online]. Znojmo: městská knihovna Znojmo, 2011-03-02 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 38.
- ↑ ČERNOŠEK, L. Osobnosti Znojemska - Antonín František Stehlík (1921 - 1989) [online]. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 8/2019 [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21.
- ↑ a b Antonín František Stehlík [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ MOŠTĚK, Martin. Před 30 lety zemřel malíř Antonín František Stehlík. Znojemský deník. 2019-08-24. Dostupné online [cit. 2021-04-21].
