Hluboké Mašůvky

obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji

Hluboké Mašůvky (německy Tief Maispitz) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 851[1] obyvatel. Jedná se o poutní místo.

Hluboké Mašůvky
Celkový pohled na vesnici od kostela Navštívení Panny Marie
Celkový pohled na vesnici od kostela Navštívení Panny Marie
Znak obce Hluboké MašůvkyVlajka obce Hluboké Mašůvky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZnojmo
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel851 (2024)[1]
Rozloha12,84 km²[2]
Katastrální územíHluboké Mašůvky
Nadmořská výška298 m n. m.
PSČ671 52
Počet domů352 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHluboké Mašůvky 10
671 52 Hluboké Mašůvky
info@hlubokemasuvky.cz
StarostaLeona Kučerová
Oficiální web: www.hlubokemasuvky.cz
Hluboké Mašůvky
Hluboké Mašůvky
Další údaje
Kód obce594041
Kód části obce39667
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podoba Mašůvky je zdrobnělina staršího Mašovice. Původně to bylo pojmenování obyvatel vsi Mašovici, které bylo odvozeno od osobního jména Maš(a) (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ma-, např. Malomir, Malobud, Marek, Martin) a znamenalo „Mašovi lidé“. Přívlastek Hluboké (německy Tief), doložený od 15. století, byl přidán podle polohy v údolí potoka na odlišení od blízkých Mašovic. Německé Maispitz vzniklo z českého Mašovice.[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220. Středně velká, čistě česká obec leží 8 km severně od Znojma. Na návrší za obcí je významné archeologické naleziště z období neolitukultury s moravskou malovanou keramikou, místo nálezu unikátní ženské plastiky (tzv. hlubokomašůvecká venuše). Od roku 1319 byla součástí statku hradu Bukovina u Hostimi. V jejich držbě se střídala převážně drobná šlechta a také církevní vrchnosti. Kolem roku 1600 připadly panství v blízkých Jevišovicích a náležely tam až do zrušení patrimoniální správy v 19. stol. Od 17. století je to významné poutní místo jižní Moravy.

Poutní místo

editovat

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně(kamennou) kaplí, vystavěnou po roce 1680 polním maršálem Janem Ludvíkem Raduitem de Souches (majitelem Jevišovického panství) u vodního pramene, známého již rokem 1618. V kostele je uctívána milostná soška - kopie sošky Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu. Sošku získal zakladatel nové, kamenné kaple na svých válečných taženích za třicetileté války. První písemně doložené uzdravení je z doby před třicetiletou válkou (1618-1648).Uzdravil se tu muž jménem Krukensteinhauser z Kroměříže,který v Hl. Mašůvkách pobýval 4 týdny. Poté se na radu místních napil z pramene a uzdravil se. Poté se díky vodě z pramene uzdravil i jeho nevlastní syn Ulrich(Ondřej) Bruner. Poté oba za odměnu upravili přístup k prameni. V té době již stála na kopci nad pramenem dřevěná kaple Panny Marie Pasovské(nahrazená po r.1680 kamennou). Po jejich uzdravení rostla popularita tohoto místa - stalo se poutním. Pověst vypráví o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do H.Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka. U kaple postavené za maršála J.L.Raduita hraběte de Souches poté vznikly malé lázně (v provozu až do roku 1866). V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie, 31. května) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na sv. Annu (26. července) a na svátek Jména Panny Marie (12. září). Chodila sem procesí i z Rakouska. Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě - nejvýznamnějším v římskokatolické Brněnské diecézi. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel P. Josef Parma v letech 1948–1950 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu. A to díky tomu, že místní kněz P.J.Parma měl povolení od komunistického předsedy vlády(poté 1948-53 prezidenta) K. Gottwalda, svého bývalého spolužáka. V údolí za kostelem vznikla Lurdská jeskyně s oltářem a prostranstvím pro sloužení bohoslužeb.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hlubokých Mašůvkách.
  • Poutní kostel Navštívení Panny Marie
  • Lurdská jeskyně pod kostelem
  • Kaple svaté Anny před kostelem
  • Kaple Panny Marie Pomocné u pramene
  • Výklenková kaplička - devět poklon
  • Křížová cesta a Kalvárie ve svahu nad vsí
  • Obrázky poutních míst Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska v lesní cestě k soše Panny Marie Lasalettské
  • Cesta Panny Marie Sedmiradostné (7 kaplí)
  • Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva (původně snad sv. Jana Sarkandra)
  • Sochy českých patronů před kostelem z roku 1953.
  • Smírčí kámen
  • Hradiště Královec, archeologické naleziště
  • Hradiště Nivy, archeologické naleziště
  • Vodní mlýn č.p. 43, zanikl
  • Fara
  • Budova staré školy
  • 7 soch českých světců od znojemského sochaře Fischera
  • Pomník padlých

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 44, 45.

Literatura

editovat
  • Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat