Antonín Bedřich III. Mitrovský
Antonín Bedřich III. hrabě Mitrovský z Nemyšle (německy Anton Friedrich III. Graf Mittrowsky von Mittrowitz, Freiherr von Nemischl) (14. června 1840 Praha – 31. května 1907 Praha) byl moravský šlechtic a důstojník c. k. armády. Kromě služby ve vojsku zastával nižší funkce u dvora a několik let byl císařským pobočníkem. Zemřel bez potomstva jako poslední potomek mladší moravské linie rodu Mitrovských z Nemyšle.
| Antonín Bedřich III. hrabě Mitrovský z Nemyšle | |
|---|---|
 Erb rodu Mitrovských | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | podplukovník |
| Narození | 14. června 1840 Praha |
| Úmrtí | 30. května 1907 (ve věku 66 let) Nové Město |
| Titul | hrabě |
| Rodiče | Antonín Bedřich II. Mitrovský |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu Mitrovských z Nemyšle,[1] byl starším synem hraběte Antonína Bedřicha II. Mitrovského (1801–1865) a jeho manželky Terezie, rozené Bruntálské z Vrbna (1812–1890).[2] Od mládí sloužil v armádě a již ve dvaceti letech byl nadporučíkem u 9. hulánského pluku.[3] S tímto plukem se zúčastnil prusko-rakouské války a v roce 1866 obdržel titul c. k. komořího.[4] Později byl přeložen ke 4. hulánskému pluku, kde byl povýšen na rytmistra (1869). Později se vrátil k 9. hulánskému pluku a zároveň byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Ludvíka.[5] V hodnosti majora poté sloužil u 13. dragounského pluku v Brandýse nad Labem.[6] V letech 1882–1884 zastával funkci křídelního pobočníka císaře Františka Josefa (Flügel Adjutant Seiner Majestät des Kaisers und Königs) a zároveň byl přidělen ke dvoru korunního prince Rudolfa.[7] V roce 1884 byl v hodnosti podplukovníka převeden do stavu záloh a od té doby žil v soukromí v Praze.[8] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, Vojenského záslužného kříže a španělského Řádu Karla III..[9]
Díky své matce Terezie, rozené Bruntálské z Vrbna, pobíral roční rentu z výnosu vrbnovských statků ve výši 4 000 zlatých, po úmrtí matky se tato suma zvýšila na 9 000 zlatých.[10]
Zemřel svobodný a bezdětný v Praze 31. května 1907 jako poslední potomek mladší moravské linie Mitrovských.
Jeho mladší bratr Eugen (1843–1872) byl také důstojníkem c. k. armády a rytířem Maltézského řádu.[11] Jejich sestra Františka (1846–1918) byla manželkou prezidenta zemského soudu ve Vídni hraběte Karla Chorinského z Ledské, podruhé se provdala za prince Lothara Štěpána Metternicha.[12]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XVII.; Praha, 1901 (reprint 1999); s. 444–445 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Rodokmen Mitrovských na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 418 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 134 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 564–565 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1876; Vídeň, 1875; s. 473 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1884; s. 69 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1906; Gotha, 1906; s. 573 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 62 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Vznik rodu Wrbna-Kaunitz in: MALÍŘ, Jiří a kolektiv: JUDR. Václav Kounic a jeho doba; Brno, 2009; s. 246 ISBN 978-80-86488-61-5 dostupné online
- ↑ Rodokmen Mitrovských z Nemyšle dostupné online
- ↑ Rodokmen Metternichů na webu euweb.cz dostupné online