Anna Nováková (1919)

česká protinacistická odbojářka popravená za ukrývání Jana Kubiše po atentátu na Heydricha

Anna Nováková (23. května 1919 Podmokly24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[1][7] se narodila do rodiny Novákových, kteří se za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje a jejíž členové byli popraveni spolu s ostatními podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.[3]

Anna Nováková
Narození23. května 1919
Podmokly, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 23 let)
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením ranou do týla
BydlištěStránského 3, Praha Libeň[1][p. 1]
Povoláníprodavačka[2]
Nábož. vyznánířímskokatolické[3]
Rodiče
  • otec: Václav Novák (* 18. ledna 1893)
  • matka: Marie Nováková (rozená Soukupová; * 2. února 1897)
Příbuzní
  • sestra: Marie;
  • bratr: Václav Novák (* 10. května 1921)
  • sestra: Miroslava (Slávka) Nováková (* 31. srpna 1925)
  • sestra: Jindřiška Nováková (* 6. května 1928)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotografie rodiny Novákovy na slavnosti v Podmoklech. Zleva doprava: Anna (*1919), Václav (*1921), Miroslava (*1925), Marie (* 1897), nejmladší Jindřiška (*1928), Václav (*1893) v sokolském a úplně vpravo nejstarší Marie (později provdaná Voglová)[4][5][6]
Její sestra Jindřiška Nováková – „dívka s kolem“

Anna Nováková se narodila v Podmoklech u Děčína do rodiny nadšených sokolů.[8] Její matkou byla Marie Nováková[1][p. 2] a jejím otcem byl Václav Novák starší.[1][p. 3] Marie a Václav byli sezdáni 3. září 1918 v Podmoklech.

V létě 1942 se Anna Nováková měla provdat za Antonína Pechoče (jeho otcem byl Augustýn Pechoč).[8] S Antonínem se znala ještě z Podmokel.[8] Antonínovy rodiče si budoucí snachy vážili a obě rodiny Novákovi i Pechočovi se přátelily.[8] Plánovanou svatbu Anny a Antonína ale překazilo zatčení rodiny Novákových.[8]

Ostatní členové rodiny

editovat

Rodina Novákových měla kromě Anny ještě 3 dcery a jednoho syna:

  • Nejstarší dcera Marie Nováková v roce 1938 pohraničí neopustila a provdala se zde za sudetského Němce Leopolda Vogla.[4] Po sňatku se jmenovala Voglová, měla dva syny, s rodinou Novákových kontakty přerušila (její sňatek byl příčinou toho, že se rozkmotřila s otcem, který ji zavrhl)[1][5] a popravě v Mauthausenu tak díky této skutečnosti unikla.[4][6]
  • Syn Václav Novák mladší (* 10. května 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 15.18 hodin);[1]
  • dcera Miroslava (Slávka) Nováková (* 31. srpna 1925 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 12.44 hodin).
  • Nejmladší dcera Jindřiška Nováková (* 6. května 1928, Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 10.12 hodin)[1] je známa jako „dívka s kolem“, která po atentátu na R. Heydricha (27. května 1942) odvedla domů do bytu Novákových zkrvavené jízdní kolo Jana Kubiše opřené o výlohu obchodu firmy Baťa na rohu Slavatovy a Primátorské ulice v pražské Dolní Libni.[9][10]

Odbojová činnost

editovat

Před druhou světovou válkou bydleli Novákovi v  pohraničí v Podmoklech (dnes část Děčína).[1] Novákovi byli oddaní vlastenci, rádi chodili do Sokola a Annin otec Václav zastával funkci náčelníka župy Krušnohorské-Kukaňovy, kterou od 30. let 20. století vedl Jan Zelenka-Hajský[1] a jejímž jednatelem byl Bedřich Kubice.[1][p. 4]

Po podpisu Mnichovské dohody na podzim roku 1938 následoval exodus Čechů ze Sudet do vnitrozemí a Novákovi se přestěhovali do pražské Libně, kde bydleli ve Stránského ulici číslo 3.[11][1] (Poděbradova číslo popisné 3[4])[p. 1] Tam se díky Janu Zelenkovi-Hajskému od ledna roku 1942 zapojili do domácího protinacistického odboje.[1] Rodina Novákových náležela k velké ilegální síti sokolských pracovníků podporujících parašutisty – osnovatele a vykonavatele atentátu na Reinharda Heydricha.[8] Václav Novák starší se na začátku ledna 1942 podílel na převozu a odstranění výsadkového materiálu skupiny ANTHROPOID.[8][10] Josef Gabčík a Jan Kubiš přespávali nějaký čas u manželů Novákových.[10] Bezprostředně po atentátu na R. Heydricha se k Novákovým dostavil Jan Kubiš. Byl zraněný v obličeji střepinou bomby a Marie Nováková jej ošetřila a poskytla mu nové šaty.[10] (Kubiš pak záhy odešel od Novákových do ulice Na břehu, kde bydlela rodina Piskáčkova.[10])

Zatčení, výslechy, věznění, ...

editovat

Po zradě Karla Čurdy (16. června 1942) se rozběhla mohutná zatýkací akce gestapa v řadách podporovatelů parašutistů. Není přesně zdokumentováno, jak se do hledáčku německých bezpečnostních složek rodina Novákových dostala.[1] Šestičlenná rodina Novákových byla zatčena gestapem v Praze ve čtvrtek 9. července 1942.[8][9] Zatčení byli odvezeni do Petschkova paláce, kde byli podrobeni zostřenému výslechu (včetně bití a mučení).[1][p. 5]

Během věznění zajišťoval výměnu prádla zatčeným Novákovým Augustýn Pechoč (otec Annina snoubence Antonína Pechoče).[8] A byl to právě Augustýn Pechoč, kdo objevil modrookou hadrovou panenku, která jednou vypadla z prádla, které vyzvedl od uvězněných Novákových na vyprání.[8] Panenku ušila Anna Nováková[8] a byla určena pro Antonínovu dvouletou neteř Janu.[8] Panenka z roku 1942 se dochovala a je uložena v depozitáři Vojenského historického ústavu v Praze.[8][12]

Novákovi byli odsouzeni k trestu smrti, převezeni do věznice gestapa v malé pevnosti v Terezíně a odtud byli deportováni dne 23. října 1942 do koncentračního tábora v Mauthausenu.[1][2] V koncentračním táboře Mauthausen byli všichni členové rodiny Nováků zavražděni střelou z malorážní pistole do týla v sobotu 24. října 1942 ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8.30 do 17.42 hodin) zbaveni života stejným způsobem. Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako „osobní výškoměr“, který se nacházel v mauthusenském bunkru.

Připomínky

editovat
  • Její jméno (Nováková Anna * 23.5.1919) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[13][14][15]
  • Hadrová modrooká panenka v depozitáři VHÚ Praha.[8][12]
  • Na domě číslo 351/3, kde Novákovi žili, byla po druhé světové válce odhalena pamětní deska věnovaná této rodině. (Anna Nováková je v textu pamětní desky uvedena jako „Anička“.) Dům však musel ustoupit výstavbě metra a deska tak musela být přesunuta na vedlejší dům číslo 375/5.[16] Ulice s tímto domem se nachází v blízkosti Palmovky a na počest popravené rodiny nese název Novákových.[10][p. 1]

Poznámky

editovat
  1. a b c Ulice Novákových se v letech 1940 až 1945 jmenovala Stránského (německy Stánský–Strasse) a před rokem 1940 nesla jméno Poděbradova.[10]
  2. Marie Nováková (rozená Soukupová; * 2. února 1897, Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 10.44 hodin)[1]
  3. Václav Novák starší (* 18. ledna 1893, Nebužely – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 15.20 hodin).[1]
  4. Dalším odbojářem souvisejícím s župou župy Krušnohorskou-Kukaňovou byl Bohumil Bachura.
  5. Marie Nováková v důsledku výslechů přišla částečně o rozum.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XXV. - Novákovi z Libně [online]. web: Geocaching com, 2020-05-11 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  2. a b ANNA NOVÁKOVÁ (* 23. 5. 1919 Podmokly (Děčín)); profese: prodavačka, bydliště: Praha VIII [online]. web: Památník Terezín cz (Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945) [cit. 2023-03-10]. Vězněna v MT Terezín; deportace do KT Mauthausen 22. 10. 1942; registrace v KT Mauthausen 23. 10. 1942; popravena 24. 10. 1942. Dostupné online. 
  3. a b JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Anna Nováková, s. 76. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  4. a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola 4. Lvoun (Seelöwe), s. 281. První kniha z trilogie; Jmenný rejstřík osob: Anna Nováková. 
  5. a b BAYEROVÁ, Šárka. O Jindřišce z Libně [online]. web: Idnes cz / blog, 2017-06-01 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  6. a b STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš – Nezastaví mne ani to nejhorší…. 1. vyd. Žďár nad Sázavou: Tváře, 2017. 300 s. ISBN 978-80-88041-14-6. S. 167. 
  7. Anna Nováková (1919 - 1942) narozena: 23.5.1919 v Podmoklech (Děčín); zemřela: 24.10.1942 v KT Mauthuasen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  8. a b c d e f g h i j k l m n Příběhy z cel: Anna Nováková (23. května 1919 – 24. října 1942) a její hadrová panenka [online]. web: Vojenský historický ústav Praha (VHÚ Praha), 2015-06-16 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  9. a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Anna Nováková, s. 437. 
  10. a b c d e f g PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Anna Nováková), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Novákových 351/3, s. 662. 
  11. MELŠA, Marek; KOŠAŘOVÁ, Karolína. Do Libně po stopách parašutistů a jejich spolupracovníků [online]. web: Praha neznámá cz, 2017-01-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  12. a b PANENKA, KTERÁ PŘIŠLA NA SVĚT V ROCE 1942 [online]. web: Ministerstvo obrany České republiky (army.cz) [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  13. a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Nováková Anna *23.5.1919 .... Dostupné online. 
  14. a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Nováková Anna *23.5.1919. Dostupné online. 
  15. Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Nováková Anna *23.5.1919. Dostupné online. 
  16. Vladimír Štrupl. Pamětní deska rodina Novákova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat