Otevřít hlavní menu

Anna Lucemburská (1323–1338)

Anna Lucemburská (27. března 1323, Kouba[1]3. září 1338, Neuberg an der Mürz) byla rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně.

Anna Lucemburská
rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně
Anna of Bohemia, wife of Otto the Merry.jpg
Manžel Ota Habsburský
Narození 27. března 1323
Kouba
Úmrtí 3. září 1338
Neuberg an der Mürz
Pohřbena Klášter Neuberg
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Lucemburský
Matka Eliška Přemyslovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Erb Lucemburků

Anna se narodila jako jedno ze dvou posledních dětí Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny během královnina exilu v Bavorsku. Annino dvojče Eliška, zaslíbená klášternímu ústraní,[2] zemřela v dětství.[1]

Dne 13. února 1327 dojednal Jan Lucemburský Annino zasnoubení s Ladislavem, nejstarším synem uherského krále Karla Roberta. Zasnoubení však skončilo již po na jaře 1329 nečekanou smrtí pětiletého snoubence.[3] Dalším snoubencem se měl po obdržení papežského dispenzu stát Ludvík Říman, syn císaře Ludvíka z druhého manželství.[4] Případnému sňatku však bránila exkomunikace ženichova otce Ludvíka Bavora.

Jan Lucemburský, mistr sňatkové politiky, nakonec Anně vybral manžela z řad rakouských Habsburků, s nimiž potřeboval navázat těsnější spojenectví. Již roku 1330 při uzavírání spojenecké smlouvy nabídl Annu za manželku Otovi Habsburskému, tehdy se však pro plánované manželské spojení nepodařilo získat potřebné papežské požehnání.[5] Po mezihře se synem Ludvíka Bavora se Janovi 9. ledna 1335 podařilo pro Annu a Otu Habsburského od papeže Benedikta XII. dispens získat.[2] Habsburkové obdrželi kromě nevěsty také dolnorakouská města Vitoraz, Lávu nad Dyjí a Rabensburg.[2]

Již 2. února 1335 Anna přijela do Prahy. Do té doby pravděpodobně byla hostem pařížského dvora, kde setrvávala jako společnice své starší sestry Bony.[6] Svatba dvanáctileté Anny a o dvacet let staršího vdovce Oty se slavila 15.[2] či 16. února 1335[7] ve Znojmě zároveň se svatbou Anny, dcery Mikuláše Opavského a dolnorakouského hraběte Burcharda I. z Hardeggu.[8]

Nastala všem radost a veliké veselí a tanec a tato bohatá hostina trvala tři dny...
— František Pražský[2]

Mladičká Anna zemřela ve věku patnácti let, manžel Ota ji do hrobu následoval o půl roku později. Manželství bylo bezdětné. Oba jsou pohřbeni společně s Otovou první chotí v cisterciáckém klášteře Neuberg.[9]

GenealogieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 65. 
  2. a b c d e KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 36. 
  3. HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové 1308-1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 61. 
  4. HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové 1308-1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 69. 
  5. BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 114. 
  6. BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 143. 
  7. http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/boehmen/johann_der_blinde_koenig_von_boehmen_+_1346.html
  8. BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 151. 
  9. www.fmg.ac

LiteraturaEditovat

Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13351338
s Johanou z Pfirtu
Anna Lucemburská (1323–1338)
Nástupce:
Johana z Pfirtu
Štýrská vévodkyně
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13351338
s Johanou z Pfirtu
Anna Lucemburská (1323–1338)
Nástupce:
Johana z Pfirtu
Korutanská vévodkyně
Předchůdce:
Beatrix Savojská
13351338
s Johanou z Pfirtu
Anna Lucemburská (1323–1338)
Nástupce:
Johana z Pfirtu