Cham (Německo)

obec v zemském okresu Cham v Německu

Cham (česky Kouba) je německé město, sídlo zemského okresu Cham ve vládním obvodu Horní Falc spolkové země Bavorsko. Žije zde přibližně 17 tisíc[2] obyvatel.

Cham
Náměstí s radnicí, špitálem a věží sv. Jakuba
Náměstí s radnicí, špitálem a věží sv. Jakuba
Cham – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška370 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Falc
Zemský okresCham
Cham
Cham
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha80, 67 km²
Počet obyvatel17 053 (2020[1])
Hustota zalidnění2,6 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaMartin Stoiber (CSU)
Oficiální webwww.cham.de
Adresa obecního úřaduMarktplatz 2, 93413 Cham
Telefonní předvolba09971
PSČ93413
Označení vozidelCH, KÖZ, ROD, WÜM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nalézá uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les, na řece Regen, poblíž hranice s Českem. Řeka Regen obloukem obtéká chamské staré město, proto se Chamu říká „Stadt am Regenbogen“.

HistorieEditovat

V laténském období stávalo na vrchu nad pozdějším městem mocné keltské hradiště.

V raném středověku, od 6. do 8. století tuto oblast zvanou marka Kamma ovládali bavorští vévodové z rodu Agilofingů, získali ji od císaře lénem. Krystlizačním jádrem křesťanského sídla byl klášter benediktinů Chammünster. Vévoda Tassilo III. mu daroval území kolem pozdějšího Řezna. Odtud vyšli mniši, kteří založili klášter sv. Jimrama v Řezně.

Pod latinským názvem Civitas Camma se město písemně připomíná k roku 976, podle hranic bylo později nazývané Česká marka. Správu marky a ochranu kláštera zajišťoval první hrad bavorských vévodů, známý také pod názvem Camma, písemně až k roku 1055. Město mělo již kolem roku 1300 svůj vlastní špitál, během 13. až 14. století bylo opevněno. Dochovaly se městské brány Straubingská a takzvaná Pivní brána. V roce 1322 sem uprchla královna Eliška Přemyslovna, aby byla nablízku své devítileté dceři Markétě, kterou dal její manžel, král Jan Lucemburský násilně odvézt na vychování na dvůr bavorských vévodů do Landshutu.[3] V tomto exilu se královně 27. března 1323 narodila dvojčata Anna a Eliška, podle Jiřího Spěváčka poslední svědectví náklonnosti a citového vzplanutí krále Jana Lucemburského[4]. Přesné bydliště královny není doloženo, ve městě se z této doby dochovalo několik objektů.

Od roku 1555 do roku 1628 se Cham po augsburském císařském a náboženském míru stal luteránským městem, ke kterému se připojil Ottheinreich z Falcka z rodu Wittelsbachů. Při rekatolizaci se znovu stal římsko-katolickým městem. Během třicetileté války (1618–1648) bylo město pětkrát obsazeno žoldnéřskými vojsky, stejně jako za vlády kurfiřta Maxe II. Emanuela. Poslední povstání proti této okupaci bylo potlačeno 16. ledna 1706. V roce 1742 během války o rakouské dědictví dobyli město panduři pod vedením barona Františka Trencka, město nakonec 9. září 1742 zapálili.

V roce 1861 dosáhlo město železničního spojení, následovaného prosperitou industrializace (obchod se dřevem z Bavorského lesa). Nálet v noci ze 17. na 18. dubna 1945 zabil 28 lidí a více než 70 zranil. V dubnu 1945 byl Cham osvobozen americkou armádou.

PamátkyEditovat

 
Bývalý klášterní kostel Chammünster
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (románská, v gotické době zčásti přestavěná, bazilika, nyní hřbitovní kostel, bývalý klášterní klášterní kostel benediktinů Chammünster)
  • Městský kostel svatého Jakuba
  • Radnice (původně gotický dům, přestavěný v renesanci)
  • Městský špitál (gotický dům, založený kolem roku 1300)
  • Špitální kostel svatého Ducha
  • Zámecká kaple na Kočiči hoře (Katzberg)
  • Ruiny hradu Chammeregg
  • Dvouvěžová Pivní brána
  • Straubingská brána
  • Pevnost Kordon, nyní infornmační středisko

GalerieEditovat

PolitikaEditovat

Starostové od roku 1874Editovat

Jméno od do
Nikolaus Brantl 1. října 1874 31. března 1904
Josef Drexel 1. dubna 1904 31. března 1910
Michael Heilingbrunner 1. dubna 1910 14. června 1919
Josef Vogl 15. června 1919 23. března 1925
Josef Ferstl (zastupující) 24. března 1925 31. května 1925
Hans Brendel 1. června 1925 30. duben 1935
Rudolf Brunner 1. květen 1935 1. květen 1945
Simon Tröger (komisionálně) 19. květen 1942 21. září 1943
Hans Rappert (komisionálně) 21. září 1943 25. duben 1945
Ernst Stockinger 25. duben 1945 3. červenec 1945
Wolfgang Schmidbauer 3. červenec 1945 31. březen 1951
Max Winter (zastupující) 1. duben 1951 15. červenec 1951
Ruprecht Gebhardt 16. červenec 1951 30. duben 1956
Michael Zimmermann (SPD) 1. květen 1956 30. duben 1984
Leo Hackenspiel (FW) 1. květen 1984 30. duben 2008
Karin Bucher (FW) 1. květen 2008 doposud

SlavnostiEditovat

  • „Natur in der Stadt Cham“ (Příroda ve městě Cham), v roce 2001 se zemskou zahradnickou výstavu.
  • Každoroční týdenní setkání tanečníků Square a Round dance.[5], termín: kolem velikonočních svátků

OsobnostiEditovat

  • Karl Bosl (1908–1993), německý historik, profesor bavorských a českých dějin na univerzitě v Mnichově

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gemeindeverzeichnis [online]. Statistikportal.de, 30. září 2019 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy) 
  2. Dostupné online. [cit. 2020-03-03]
  3. Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 315
  4. Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 316
  5. PEINELT, Claudia. Tanzen im Wohnzimmer von Cham. Fotografie cci; Gemeinden. Mittelbayerische Zeitung [online]. Mittelbayerischer Verlag KG, 9. duben 2015 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • Karl Bosl: Cham. Die Geschichte der Stadt und des Umlandes in 1200 Jahren, Sparkassenverlag 1989, ISBN 978-3093039805, 56 stran

Externí odkazyEditovat