Wikipedie

Anna Fassatiová

československá muzejní pracovnice

Anna Fassatiová, rozená Gíretová, (* 1958 Topoľčany, Československo) je česko-slovenská disidentka a muzejní pracovnice zaměřená zejména na vzdělávání dětí a mládeže. Je členkou komory odborných pracovníků Rady galerií ČR.[1] Její manžel je vědec a pedagog Tomáš Fassati.

Anna Fassatiová
Rodné jménoAnna Gíretová
Narození27. března 1958 (66 let)
Topoľčany,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorička umění
ChoťTomáš Fassati
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Studovala ekonomiku cestovního ruchu v Banské Bystrici, dějiny umění a památkovou péči na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a teologii na téže škole.[2]

V 80. letech pracovala na vzdělávacím oddělení krajského muzea v Banské Bystrici, byla zde kurátorkou řady výstav. Spoluzakládala a podílela se na činnosti banskobystrické Galerie F, která byla jedním z mála center slovenské disidentské aktivity.[3][4] Fassatiová se zabývala přípravou vydávání samizdatů a komunikací s pražskými disidenty a západními centry umění.[5][6][7] V roce 1990 spoluzakládala Muzeum umění a designu v Benešově u Prahy, kde po léta uplatňovala netradiční progresivní vizi zaměřenou na vzdělávání veřejnosti nikoliv k umění samotnému, ale k obecným hodnotám sociálním, ekologickým a duchovním.[8] V muzeu vykonávala do roku 2017 funkci zástupkyně ředitele a odborné pracovnice.[9][10][11][12][13]

 
Anna Fassatiová s absolventkou Bauhausu Irenou Blühovou v Galérii F v Banské Bystrici v roce 1983.

Počátkem 90. let se Fassatiová podílela na mapování a dokumentaci historických památek města Votice. Byla zakládající členkou nadace pro památky Historia Monumenta, která zajistila peníze na opravu některých kulturních památek Benešovska. V letech 2000–2010 byla konzervátorkou památkové péče města Benešov, je také aktivní organizátorkou akcí k historii benešovské židovské komunity a předsedkyní správní rady památníku holocaustu (Památník Benešov o.p.s.). Vedle zaměření na architektonické památky se věnovala také soudobým stavbám, připravovala mj. např. každoroční Den architektury.

 
Anna Fassatiová s hrabětem Sternbergem, čestným členem muzejní rady, křtí novou grafickou značku muzea od Studia Najbrt.

Anna Fassatiová se podílela na vývoji a zavádění řady progresivních muzejních vzdělávacích metod,[14][15] např. na prvních interaktivních expozicích vizuálního umění (koncem 80. let),[16][17] laboratoři elektronické tvorby (počátek 90. let), experimentální učebně druhé gramotnosti (po r. 2000),[18] propojení čtenářské a vyšší vizuální gramotnosti nebo na výukové laboratoři designu (2010).[19] Pro edukaci architektury, která byla ještě v 90. letech v málo rozvinutém stavu, shromáždila velkou kolekci modelových stavebnic z celého světa. Připravila robotické tvůrčí dílny v benešovském mini-science parku Experimenta (2016), didaktické interaktivní expozice typografie a fotografie.

 
Anna Fassatiová s ředitelem International Institute for Information Design Petrem Simlingerem při jedné z jeho návštěv v benešovské muzejní laboratoři vizuální komunikace.

V Galerii F byla Fassatiová spoluorganizátorkou sympozií protirežimní sociálně-dokumentární fotografie,[6][5][3][20] v benešovském muzeu umění odbornou vedoucí pravidelných tvůrčích sympozií „Umělecké dílo ve veřejném prostoru“, výstav designu mladého českého šperku a kurátorkou sbírky umění a designu. Z benešovských sochařských sympozií byla řada děl trvale instalována ve veřejném prostoru města.

Ke vzdělávacím tematikám často připojovala ekologii. V 80. letech spolu s manželem založila v Banské Bystrici rozsáhlé sídlištní arboretum,[21] v Benešově se počátkem 90. let podílela na fungování infocentra ekologie a pravidelně pořádala pro veřejnost Dny Země. Po sametové revoluci také iniciovala vznik každoročního vánočního setkání křesťanů a další veřejnosti na Masarykově náměstí v centru města.[22]

Výstupy výzkumu Anny Fassatiové o muzejní edukaci

editovat

Interaktivní expozice vedou k podpoře přirozeného individuálního tichého kontaktu s uměleckým dílem a jsou velmi potřebnou, ale většinou opomíjenou alternativou kolektivních hlasitých animací.

Laboratoř elektronické tvorby umožňovala návštěvníkům v 90. létech v době nedostupných technologií základní práci s obrazovým sdělením v počítači.

Druhá gramotnost tvoří základ vizuální komunikace, ale vyučuje se zatím jen na nejvyspělejších školách. Proto její výuka v muzeích umění nezbytně zaplňuje mezeru vzdělávání. Efekt školního rozvoje čtenářské gramotnosti posílí, je-li souběžně používána vyšší vizuální gramotnost používající podobně náročnější kódování. Vyšší gramotnost je obranou proti nabídce politického a komerčního populismu.

Prezentace užité tvorby jen formou vizuálního pohledu na nefunkční design je naprosto formálním a dnes již překonaným způsobem, který v muzeích a galeriích nahrazují výukové laboratoře designu. Robotika a design spolu úzce souvisí a ze vzdělávacího hlediska je velmi atraktivní je v muzeích společně prezentovat.[16][8][23][24]

Ocenění

editovat
 
Muzeum umění a designu Benešov, ve kterém Fassatiová působila do roku 2017
 
Osobnost demokracie Benešovska 2017

V roce 2017 obdržela Anna Fassatiová od předchozích benešovských starostů a místostarostů mimořádné uznání za svou obětavou práci a v roce 2018 byla jako druhá žena na návrh veřejnosti oceněna titulem „Osobnost benešovské demokracie“ (viz Benešov - Osobnosti).[25]

V roce 2022 jí ministryně obrany ČR předala poděkování a uznání za protikomunistický odboj. Byla tak zařazena mezi dvě tisícovky účastníků a účastnic československého 3. odboje.[26][27]

Zastupitelstvo města udělilo 11. listopadu 2024 A. Fassatiové cenu SRDCE BENEŠOVA za dlouhodobý přínos Benešovu zejména za významný podíl na vybudování Muzea umění a designu (1990-2017) a také za památkovou péči.[28]

Výběr z realizovaných výstav

editovat
  • Československý fotografický kalendář (pravidelná přehlídka), Banská Bystrica 1980–1990
  • Čaro starej fotografie (výběr ze středoslovenských sbírek fotografie 19. století), B. Bystrica 1883
  • Sociální fotografie Ireny Blühové (slovenská absolventka Bauhausu), 1984
  • Čajová kultura, B. Bystrica 1985
  • Český fotografický akt, Benešov 1990
  • Cyklus výstav „Osobnosti českého grafického designu“ (90. léta 20. století)
  • Řada výběrových výstav „Bienále Benešovska“ (1990–2016)
  • Cyklus výstav studentské šperkařské tvorby UMPRUM, Benešov 2005–2016
  • Tvorba architekta Jaroslava Kadlece, Benešov 2016
  • Přírůstky sbírky umění a designu, Benešov, leden 2017 (výstava po zahájení zakázána a předčasně uzavřena politiky ČSSD)[zdroj?]
 
Slavnost předávání ocenění za 3. odboj na Ministerstvu obrany dne 2. 11. 2022 v Praze

Výběr z novějších publikovaných textů

editovat
  • Historie secesní budovy hospodářské záložny v Benešově, Benešov 1998 (recenzovaná monografie)
  • Galéria F Banská Bystrica 1980–1990, Spomienka na režimu nepohodlnú galériu, Benešov, 2001, ISBN 809037980X
  • Muzeum umění Benešov u Prahy 2002, Benešov, 2002, ISBN 8090314422
  • Český web sociální reklamy, In: Atelier č. 7, Praha, 2006
  • Kapitoly z dějin Muzea umění a designu Benešov 1990–2010, Benešov 2011, ISBN 9788087400074
  • Sbírka Muzea umění a designu Benešov, Benešov, 2014, ISBN 9788087400159
  • Čtvrtstoletí Muzea umění a designu, Benešov, 2014, ISBN 9788087400166
  • Boží tvůrčí slovo při stvoření a v Prologu Evangelia podle Jana, Benešov, 2015
  • Výtvarníci Benešovska, Benešov 2017
  • Jan Šleger: Český Paco Rabanne, Benešov, 2017, ISBN 9788027032228
  • Galerie F Banská Bystrica v síti sociálních vztahů, In: Foto-noviny, odb. čtvrtletník, Bratislava, 2018
  • Benešovská laboratoř designu, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Sbírka designu více dimenzí, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Knihy pro design, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Pět výstav směřujících ke 100. výročí Bauhausu, In: Design 4.0 – Mezičas 3, Praha 2019
  • Kolekce pohlednic benešovské sbírky grafického designu, In: Design 4.0 – Mezičas 3, Praha 2019
  • Banskobystrická Galéria F jako místo protikomunistického odboje, In: FOTO noviny, č. 56, Stredoevrópsky dom fotografie, Bratislava, 2021

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ VÝROČNÍ ZPRÁVA za 2015 – 4. Rada galerií. Dostupné online
  2. ↑ Anna Fassatiová Gíretová | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Škraban, Jakub: Tomáš Fassati – umění pro život, Benešov, 2016, kapitola "Galerie F"
  4. ↑ Paměť Disentu I: Zdeněk Bárta – disent na venkově (8. 10. 2014). havelchannel.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Dufek, Antonín: K subversivní dokumentaristice 80. let (In: Fotograf č. 18, Praha, 2011, s. 3
  6. ↑ a b Moucha, Josef a kol.: Alternativní kultura, příběh české společnosti 1945–1989, Praha, 2001
  7. ↑ Moucha, Josef: A proscribed photogallery (In: Imago 11, s. 64, Bratislava, 2001)
  8. ↑ a b FASSATIOVÁ, Anna. Kapitoly z dějin Muzea umění a designu Benešov 1990-2010. Benešov: Muzeum umění a designu, 2011. ISBN 978-80-87400-07-4. Kapitola Výzkumná činnost Edukační činnost. 
  9. ↑ Na řadě je teď Benešov? | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Benešovské muzeum designu už do adventních večerů nezáří | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zakázaný rozhovor: Muzeum umění a designu Benešov v roce 2017 | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.jiskra-benesov.cz/clanek/piano-v-benesove-asi-neuslysite-11221
  13. ↑ Šesté výročí politického útoku na benešovské muzeum umění | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Konvenčnost až katastrofální | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Benešov chyběl na Designbloku již čtvrtým rokem | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b FASSATI, Tomáš. Skupinové a individuální aktivity učí návštěvníka muzea interpretaci umění. Praha: Asociace muzeí a galerií, 1997. 
  17. ↑ FASSATI, Tomáš. Interaktivní didaktické expozice muzeí umění. Benešov: Muzeum umění a designu, 2002. ISBN 8090314406. 
  18. ↑ FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Practical visual communication : the second literacy textbook. Benešov: Museum of Art and Design Benešov, Institute for Information Design 1 volume (various pagings) s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-05-0, ISBN 80-87400-05-4. OCLC 793099231 
  19. ↑ FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Hledání inteligentního designu : průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov. 1. pracovní vyd. vyd. Benešov: Muzeum umění a designu ca 800 s. v různém stránkování s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-13-5, ISBN 80-87400-13-5. OCLC 883370767 
  20. ↑ Gíretová, Anna, Fassati, Tomáš: Galéria F 1980 – 1990: Spomienka na režimu nepohodlnú galériu. Muzeum umění, Benešov 2001.
  21. ↑ (BB). Arborétum medzi panelákmi. Priekopník. Banská Bystrica, 24. 11. 1987, roč. XV, čís. 47, s. 7. 
  22. ↑ https://www.jiskra-benesov.cz/clanek/benesovske-zeny-potrebuji-spise-dzentlmenstvi-nez-feminismus-11232
  23. ↑ FASSATIOVÁ, Anna. Čtvrtstoletí muzea umění a designu Benešov. 1. vyd. Benešov: Muzeum umění a designu, 2014. ISBN 9788087400166. Kapitola Výzkumná činnost Edukační činnost. 
  24. ↑ Výroční zpráva Muzea umění a designu Benešov za rok 2015, Benešov, 2016, ISBN 978-80-87400-21-0, s. 58-86
  25. ↑ Fotografie diplomu "Osobnost demokracie Benešovska" uvedená v tomto článku.
  26. ↑ Anna Fassatiová byla oceněna jako bojovnice proti komunismu. Lázně Bělohrad, Osobnosti města. 21.11.2022. Dostupné online
  27. ↑ | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ KELLNER, Zdeněk. Cenu Srdce Benešova si pro letošek odnesou hned tři osobnosti života města. Benešovský deník. 2024-11-07. Dostupné online [cit. 2024-11-13]. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Fassatiová&oldid=24387669“