Andreas Grassmann

český biskup Moravské církve

Andreas Grassmann (23. února 1704 Ženklava – 15. března 1783 Berlín) první a jediný český biskup Moravské církve. Zasadil se o státem oficiální přijetí českých exulantských sborů v Berlíně a Českém Rixdorfu do společenství herrnhutské Jednoty.[1]

Andreas Grassmann.jpg

ŽenklavaEditovat

Jeho otec Jan Grassmann byl v Ženklavě sedlákem, kostelníkem a učitelem, Andreas se vyučil tesařem. Kvůli tajným shromážděním skryté církve a vlastnictví zakázaných knih byl on i jeho nevlastní bratr uvězněn v mokrém sklepení v Novém Jičíně.[2] Na samotce, přikován ke kládě s občasným jídlem a pitím jen dešťové vody, strávil půl roku. Čtvrt roku po propuštění mu byl jezuitou zabaven i katolický Nový zákon a Andreas měl být znovu vsazen do žaláře. Stačil uprchnout a v roce 1728 přišel do Herrnhutu. Po jeho útěku byl ženklavský statek jeho otci konfiskován.[3]

Moravští bratřiEditovat

Od roku 1731 cestoval A. Grassmann ve službách herrnhutské bratrské církve. Pracoval v Livonsku, Švédsku, Finsku, Laponsku, Moskvě, Archangelsku, Grónsku, Dánsku, Holštýnsku a Berlíně. Jeho životopis se zachoval (Archiv der Brüderunität in Herrnhut, R.22.28.08). V Herrnhutu si Andreas postavil dům, dne 15. 11. 1738 se oženil v Marienbornu s Rosinou Jäschke (25. července 1712 – 1760). Mezi Čechy v Berlíně pracoval od 26. 10. 1752, dne 17. 5. 1754 byl ordinován jako kazatel a později, dne 5. 7. 1756, se stal českým biskupem.[1]

DánskoEditovat

V Dánsku působil Grassmann od roku 1745 a strávil tam šest let. Hans Adolph Brorson, dánský biskup v Ribe, pietista a autor jedinečných vánočních chvalozpěvů pozval Grassmanna k sobě a strávil s ním několik dnů v otevřených rozhovorech. Traduje se jeho výrok: „hledejte pomoc ve svých pokušeních u běžného řemeslníka, moravského tesaře“. Tato věta byla v roce 1904 začleněna do církevní historické tradice Dánska.[4]

ŠvédskoEditovat

Ve výzkumu Grassmannova pobytu ve Švédsku mu švédský badatel Nils Jacobsson dal charakteristiku jako „prakticky nadaného, energického člověka s upřímnou, vřelou a jednoduchou dětskou vírou“. Jacobsson také připouští, že Grassmannovy zprávy o jeho misijní činnosti nejsou zcela spolehlivé.[5] V Archangelsku byl Grassmann se svými druhy zatčen, poté byli v Petrohradu vězněni devět týdnů jako švédští špióni.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andreas Grassmann na dánské Wikipedii.

  1. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 372. 
  2. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné Myšlenky, 1911 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 252–257. 
  4. Překlad z dánské wikipedie
  5. Nils Jacobsson: Den svenska Herrnhutismens uppkomst, Uppsala, 1908.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat