Amandus Streer

opat kladrubského kláštera

Amandus Streer, pokřtěný Antonín Vojtěch (18. září 1702 Stříbro[1]1783 Kladruby), byl římskokatolický kněz a benediktin, v letech 1756 - 1783 opat Kladrubského kláštera.

Jeho Milost
Amandus Streer, OSB
Řád svatého Benedikta
poslední opat kladrubský
Obraz opata Amanda Streera ve farním kostele v Městě Touškově
Obraz opata Amanda Streera ve farním kostele v Městě Touškově
Církev římskokatolická
Zvolení v roce 1756 opatem Kladrubského kláštera
Zasvěcený život
Institut benediktini
Opatská benedikce 1756
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 18. září 1702
Místo narození Stříbro
České královstvíČeské království České království,
Datum úmrtí 1783
Místo úmrtí Kladruby
České královstvíČeské království České království,
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Poslední kladrubský opat Amandus Streer, rodák ze Stříbra. Působil nejprve jako probošt v Touškově, pak byl profesorem filozofie na pražském semináři, stal se superiorem v Přešticích a posléze byl rodinným radou u hraběte Morzina v Lukavici u Přeštic. Opatem se stal v roce 1756 ve svých 54 letech. Klášter převzal v dobrém stavu, ale v období tereziánských a josefínských reforem už neměl velký prostor pro jeho další rozvoj. Podařilo se mu dovést téměř do konce stavbu přeštického chrámu, i když ani ten nebyl zcela hotov, neboť mu k dokončení chyběly obě věže a kupole (věže byly dohotoveny teprve roku 1995, kupole vůbec). Při jeho slavnostním otevření v roce 1775 byli přítomni opati z Kladrub, Plas, Teplé, Chotěšova, sv. Mikuláše v Praze, sv. Ivana v Ostrově a rovněž plzeňský arciděkan.

U pražského sochaře Bedřicha Eignera nechal v roce 1777 zhotovit za 5200 zlatých mramorové oltáře sv. Scholastiky a sv. Magdaleny. Rovněž se uvádí, že u stejného sochaře objednal zhotovení oltářů s relikviemi sv. Jukunda, sv. Viktoriána a sv. Aureliána, i když zřejmě poslední dva jmenované byly již hotové za opata Josefa Siebera. Ze zrušeného kláštera v Chotěšově koupil nové kapitulní lavice, které se pak po roce 1785 dostaly do židovské synagogy v Novém Sedlišti. Zasloužil se o znovuvýstavbu kostela sv. Jakuba na náměstí v Kladrubech po jeho požáru v roce 1711, dále i stavbu kostelů v Městě Touškově, Jezné, Damnově a položil základní kámen k farnímu kostelu ve Skapcích. V době sedmileté války, když přitáhly ke Kladrubům pruské trestné oddíly, uchýlil se do kláštera v hornofalckém Reichenbachu. V roce 1773 se stal vizitátorem všech benediktinských klášterů v Čechách, i když se o tuto funkci ucházel také břevnovský opat Rautenstrauch.

Když za vlády císaře Josefa II. začalo rušení klášterů, snažil se Streer zachránit svůj klášter zřízením vzorové hlavní školy, do jejíhož čela povolal v roce 1782 zkušeného pedagoga Wenzela Lenhardta z Prahy, který „zaučoval“ dosavadního ředitele klášterní latinské školy Christofa Löwa, pod něhož spadala i tzv. normální německá škola v Kladrubech i další školy farní a vedlejší v Touškově, Přešticích, Kostelci, Holostřevech, Skapcích, Hněvnicích, Benešovicích, Lázu, Brodu a Milevě.

V klášteře dožíval svůj život stařičký lékař Johann Zeidler, bývalý konšel a purkmistr města Stříbra, známý znalec a pěstitel léčivých bylin, který tu zemřel roku 1775 a byl uložen do mnišské hrobky. Opat Amandus Streer se zrušení kláštera nedočkal a zemřel v roce 1783 ve věku 81 let. Jeho podoba je zachycena na vzácné olejomalbě v drahém barokním rámu a je součástí expozice opatského bytu v klášteře. Opatův obraz, který byl namalován po jeho smrti je také ve farním kostele v Městě Touškově. Nástupcem Streera měl být doktor Jošt Hoch, ale jeho volba už nebyla povolena, a tak zůstal jen převorem. Po zrušení kláštera se ThDr. Jošt Hoch stal farářem v Městě Touškově, kde zůstal až do své smrti v roce 1806.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat