Otevřít hlavní menu

Alois Jiránek

český hudební pedagog, hudební skladatel, malíř a sbormistr

Alois Jiránek (5. září 1858 Ledce[1]24. května 1950 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.

Alois Jiránek
Základní informace
Narození 5. září 1858
Ledce, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. května 1950 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry opera a klasická hudba
Povolání hudební skladatel, pedagog, malíř a dirigent
Příbuzní Stanislav Jiránek a Josef Jiránek (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Aloise Jiránka (1858 – 1950) na hřbitově v Bubenči, český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.

Obsah

ŽivotEditovat

Byl synem Petra Jiránka (18251899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje a měl vlastní kapelu, pro kterou psal taneční písničky. U něj získal Alois základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: František, Karel a Stanislav.

Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi a učitelský ústav v Praze. V roce 1877 byl přijat na varhanickpu škola, kterou dokončil roku 1879. Ve skladbě a v nauce o formách byl žákem Zdeňka Fibicha.

V roce 1881 odešel do Ruska a byl jeden rok sbormistrem pěveckého sboru Slavjanskaja kapela, který založil Dimitrj Alexandrovič Agreněv-slavjanskij a se kterým procestoval celé Rusko. Sbor se proslavil zejména písní svého zakladatele Kalinka. Poté se stal učitelem hudby na dívčím gymnáziu v Charkově. Zde s ním spolupracoval i jeho bratr Josef. Po 26 letech se vrátil do Prahy a až do své smrti se věnoval soukromé výuce hudby.

Byl činný i jako výtvarník. Namaloval na 60 obrazů.

DíloEditovat

Jiránek byl znám hlavně svými transkripcemi ruských a českých oper a dalších populárních skladeb českých, ale i zahraničních skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Petr Iljič Čajkovskij, Alexandr Porfirjevič Borodin aj.). Jeho vlastní hudba má lidový ráz.

OperyEditovat

  • Lešetínský kovář (podle Svatopluka Čecha, 1901)
  • Dagmar (podle Svatopluka Čecha, 1908)
  • Ženitba (podle Gogola)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Touha (Le désir), 1907
  • Valse de Fleur

Komorní skladbyEditovat

  • Houslová sonáta
  • Klavírní trio
  • Suita pro smyčcový kvartet
  • Smyčcový kvartet F-dur
  • Smyčcový kvartet A-dur
  • 2 Impromptus (pro smyčcový kvartet)

Řada písní, úprav národních písní a sborů.

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Zdeněk Stárek: Slovník českých sbormistrů. Část I. Praha : Divadelní ústav, 1982, s. 218.
  • Luděk Beneš: Kromě hudby se věnoval i malování. Boleslavský deník, 24.6.2000, roč. 8, č. 147

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat