Alina Stremousová

rusko-moldavská biatlonistka

Alina Sergejevna Stremousová (rusky Алина Сергеевна Стремоус, * 11. července 1995 Kotělnikovo Volgogradská oblast) je moldavská biatlonistka ruského původu a mistryně Evropy z roku 2022 ve stíhacím závodě. Moldavsko reprezentovala v roce 2022 na Zimních olympijských hrách v Pekingu.

Alina Stremousová
Datum narození11. července 1995 (28 let)
Místo narozeníKotělnikovo
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
Sportovní informace
Sportbiatlon
LyžeFischer
ZbraňBaikal
Světový pohár v biatlonu
Debut3. prosince 2020
Nejlepší umístění38. místo (2021/2022)
Počet výher0
Stupně vítězů0
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 0
Mistrovství světa0 – 0 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220330a30. března 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy
zlato 2022 Velký Javor stíhací závod
stříbro 2022 Velký Javor vytrvalostní závod
stříbro 2024 Brezno‑Osrblie vytrvalostní závod

Narodila se 11. července 1995 ve městě Kotělnikovo ve Volgogradské oblasti.[1] Ve Volgogradu začala s lyžováním, konkrétně se věnovala běhu na lyžích. Střední školu vystudovala v Petrohradu, kde již závodila na národní úrovni v biatlonu.[2] Reprezentační kariéru zahájila v sezóně 2019/20 v Minsku na závodě IBU Cupu, druhého nejvyššího okruhu. Protože nedostala šanci v širším kádru ruské reprezentace, rozhodla se, stejně jako několik dalších Rusů, soutěžit za Moldavsko.[1] V následující sezóně skončila čtvrtá v jednom ze sprintů na Velkém Javoru. První závody světového poháru odjela v sezóně 2020/21. Jejím nejlepším výsledkem bylo 19. místo ve sprintu v Novém Městě na Moravě a celkově skončila 69.[3] Na lednovém mistrovství Evropy v roce 2022 na Velkém Javoru doběhla druhá ve vytrvalostním závodě, čtvrtá ve sprintu a následně vyhrála stíhací závod s náskokem téměř 18 vteřin.[4][5]

Spolu se třemi dalšími rusko-moldavskými biatlonisty se kvalifikovala na pekingské Zimní olympijské hry v roce 2022.[5] Její desáté místo ze sprintu bylo nejlepším moldavským biatlonovým výsledkem od roku 2006, kdy Natalia Levčenkovová skončila osmá.[6] Ve stíhacím závodě Stremousová skončila na 16. místě a ve vytrvalostním závodě byla 37. Závod na 12,5 kilometru s hromadným startem dokončila na posledním, třicátém, místě.[1] Během závěrečného ceremoniálu jí byla svěřena vlajka Moldavska.[7]

Výsledky editovat

Olympijské hry a mistrovství světa editovat

Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2020/21 MS   Pokljuka 53. 54. 72. 22. 25 let
2021/22 ZOH   Peking 10. 16. 30. 37. × 26 let
2022/23 MS   Oberhof 63. 41. 23. 8. 27 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se nezapočítávají.

Mistrovství Evropy editovat

Sezóna A Místo SP SZ IZ SŠT SZD Věk
2019/20 ME   Raubiči 91. 19. 24 let
2020/21 ME   Dušníky 48. 48. 19. 9. 25 let
2021/22 ME   Velký Javor 4. 1. 2. 18. 26 let
2022/23 ME   Lenzerheide 15. 6. 7. 16. 4. 27 let
2023/24 ME   Brezno-Osrblie 2. 28 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství Evropy se započítávají do celkového hodnocení IBU Cupu.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alina Stremous na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alina STREMOUS Biathlon [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-14. (anglicky) 
  2. Уроженка Волгоградской области Стремоус сменила спортивное гражданство. vpravda.ru [online]. 2020-04-20. Dostupné online. (rusky) 
  3. Athlete profile for Alina STREMOUS [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  4. Hornig se v Arberu zaskvěl na střelnici. Mistry Evropy ve stíhačce jsou Aspenes a Stremousová. ČT sport [online]. 2022-01-29. Dostupné online. 
  5. a b NATURALIZED MOLDOVAN BIATHLONIST WON GOLD MEDAL IN PURSUITATION AT EUROPEAN CHAMPIONSHIP IN GERMANY. www.infotag.md [online]. 2022-01-31. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Alina Stremous: It is a very good result for me and for Moldova. www.ipn.md [online]. 2022-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Beijing-2022 Closing Ceremony Flag-Bearers [online]. Mezinárodní olympijský výbor, 2022-02-20 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat