Alfred Baštýř

český herec, filmový činitel a vynálezce, původním povoláním zubař

Alfred Baštýř (pseudonym Alfred Abatýr, 1. května 1865 Kardašova Řečice21. srpna 1942 koncentrační tábor Terezín)[1] byl český herec a filmový činitel, fotograf židovského původu, původním povoláním zubař.[2][3]

Alfred Baštýř
Ivan Sors – caricature of Dr. Alfréd Baštýř.jpg
Narození1. května 1865
Kardašova Řečice
Úmrtí21. srpna 1942 (ve věku 77 let)
Terezín
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař, stomatolog, fotograf a filmař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mládí a studiumEditovat

Narodil se 1. května 1865 v Kardašově Řečici. Jeho otec byl Moses Baštýř, první docent zubního lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě a člen českého židovského hnutí. I když od malička tíhnul k umění, vydal se ve stopách otce a vystudoval medicínu v Praze. Následně pracoval jako zubní lékař, jehož služby využívali hlavně bohatší klienti, jako třeba velvyslanci. Díky tomu si našel cestu zpátky k umění, skupoval nejrůznější umělecká díla, začal fotit a zapojoval se i do výroby mnoha přístrojů.

FilmařemEditovat

Ve světě české kinematografie začal být Baštýř významnější postavou od 20. let 20. století. V roce 1921 stál při vzniku produkční a distribuční filmové společnosti Kalosfilm, ta ale fungovala pouze 5 let. V letech 1921 byl také předsedou Organizace českého filmového herectva, v letech 19221924 zastával funkci místopředsedy Filmové rady československé a roku 1927 se připojil ke Svazu filmových výroben československých. Ve filmu se angažoval hojně i jako herec, mezi lety 1921 až 1938 ho bylo možné spatřit v desítkách filmů. Mezi nejznámější snímky patří například Panenka (1938), Svět patří nám (1937), Láska a lidé (1937) nebo Batalion (1937). Někdy vystupoval i pod pseudonymem Alfred Abýr.

RadioamatéremEditovat

Baštýř se nečinil pouze u filmu, ale i v radiu. Roku 1925 se podílel na vzniku Československého radiosvazu, v letech 19271929 působil rovněž jako jeho předseda. Podílel se rovněž na chodu Československého radioklubu. Několik let byl také redaktorem časopisu Radio Revue a věstníku Československého Radiosvěta.

VynálezcemEditovat

Angažoval se i u řady vynálezů. Jeho vynálezy většinou souvisely s filmem, ale vynalezl i praktické předměty.[4]

Zednářem až do konceEditovat

Když mu bylo šestnáct let, stal se členem zednářské lóže, kde se angažoval po celý svůj život. Avšak po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se začal jeho život převracet naruby. Baštýřovo psychické zdraví se prudce zhoršovalo, až byl umístěn do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Stal se terčem fašistů kvůli svému židovskému původu a členství u svobodných zednářů. Byl tedy z nemocnice deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde 21. srpna 1942 zemřel.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Alfred Baštýř | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  2. Alfred Baštýř - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  3. BAŠTÝŘ Alfred 1.5.1865-21.8.1942 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  4. Baštýř Alfred (1. 5. 1865 – 21. 8. 1942) [online]. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmysl, 2008 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Alfred Baštýř – Filmový přehled. Redirecting to https://www.filmovyprehled.cz/cs [online]. Copyright © [cit. 17.06.2021]. Dostupné z: https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/28814/alfred-bastyr
  • FIKEJZ, Miloš: Český film: herci a herečky. Díl 1. A–K, Praha 2006, s. 45, 56
  • HAVELKA, Jiří: Kronika našeho filmu 1898 – 1965, Filmový ústav, Praha 1967, s. 41, 42, 45, 46
  • BEDNAŘÍK, Karel: Arizace české kinematografie. Praha 2003, s. 126, 127

Externí odkazyEditovat