Otevřít hlavní menu

Alexandr Alfredovič Bek

ruský sovětský spisovatel a novinář

Alexandr Alfredovič Bek (rusky Александр Альфредович Бек; 3. ledna 1903 Saratov2. listopadu 1972 Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a novinář.

Alexandr Bek
Rodné jméno Александр Альфредович Бек
Narození 3. ledna 1903
Saratov
Úmrtí 2. listopadu 1972 (ve věku 69 let)
Moskva
Místo pohřbení Golovinskoye Cemetery
Povolání spisovatel, novinář
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v Saratově do rodiny generála zdravotní služby, hlavního lékaře vojenské nemocnice Alfreda Vladimiroviče Beka. V Saratově strávil mládí, zde dokončil střední školu. V šestnácti letech vstoupil do Rudé armády, v občanské válce bojoval na jižní frontě pod Uralskem a byl raněn. Beka si všiml hlavní redaktor divizních novin a zadal mu napsání několika reportáží. Tady začala literární kariéra. Stal se prvním redaktorem novin Novorossijskij rabočij[1].

Ovlivněn pobytem na novostavbě v Kuzněcku vydal v roce 1935 první novelu Kurako. Črty a recenze začaly otiskovat Komsomolskaja pravda a Izvestije. Od roku 1931 spolupracoval v redakcích Istorija fabrik i zavodov a Ljudi dvuch pjatiletok a v Kabinětě memuarov, který byl založen z podnětu Maxima Gorkého.

Po vypuknutí Velké vlastenecké války vstoupil do Krasnopresněnské střelecké divize, jako válečný dopisovat bojoval u Vjazmy a došel až do Berlína, kde se dočkal Dne vítězství.

Ve válečných letech 1942–3 napsal nejznámější dílo Volokolamskoje šosse.

DíloEditovat

  • Кружок друзей книги в рабочей библиотеке – Charkov, 1927
  • Вечер Максима Горького в клубе – Moskva, ГИЗ, 1928
  • Жизнь Власа Лесовика – Moskva, Sovětskij pisatěl, 1939
  • Курако Moskva, Molodaja gvardija, 1939, přepracované vydání – 1953, 1958
  • Волоколамское шоссе 1945 (v následujících letech se dočkalo 27 vydání v ruštině); česky: Za námi Moskva!. Praha: Tiskové oddělení Hlavní správy výchovy a osvěty při MNO, 1945-1946. 

Realistickým vylíčení bojů a pěchotní taktiky v moderní válce se kniha stala základní četbou mladých důstojníků Rudé a později Sovětské armády, vojáků ozbrojených sil vznikajícího státu Izrael a příslušníků většiny socialistických a revolučních hnutí na sklonku 20. století. Dílo patřilo mezi oblíbenou četbu Fidela Castra a Che Guevary.

  • Доменщики 1946
  • Тимофей — открытое сердце 1948; česky: Sovětský člověk. Praha: Naše vojsko, 1950. 
  • Зерно стали Moskva, Профиздат, 1950 Zrno oceli. Praha: Československý spisovatel, 1953. 
  • Тимофей Открытое сердце Moskva, 1955
  • Жизнь Бережкова (Талант), 1956 (Роман-газета); česky: Život Berežkovův z rus. orig. přel. Josef Sedlák Praha : Svět sovětů, 1958, [spr. 1957 (Brno] : Brněn. knihtisk.)
  • Резерв генерала Панфилова 1961
  • Несколько дней Moskva, 1961; česky: Několik dní. Překlad Josef Sedlák; ilustrace Vladimír Bidlo. Praha: Naše vojsko, 1963. 
  • На фронте и в тылу Moskva, Воениздат, 1965
  • Мои герои — Moskva, Советская Россия, 1967
  • Почтовая проза Воспоминания, статьи, письма, Moskva, Советский писатель, 1968
  • Новое назначение Frankfurt nad Mohanem, 1972 (v SSSR 1987—1989 alespoň 10 vydání); česky: Nová kariéra z ruš. přel. Milan Horák (překladatel), verše Jiří Honzík ; doslov Miroslav Zahrádka ; obálka, vazba a graf. úprava Pavel Hrach Praha : Lidové nakladatelství, 1988 (Přerov : Tisk 4)
  • В последний час — Moskva, Воениздат, 1972
  • На своем веку Leningrad, 1975; Moskva, 1976
  • На другой день — Moskva, Известия, 1990
  • česky: Osmý prosinec; přeložil Jan Mareš ; Ilustroval V. Sivko] Praha : Naše vojsko, 1946 (Frýdlant v Č. : Hraničářská knihtiskárna F. Riemer v nár. spr.), Za námi Moskva. Překlad Jan Mareš; ilustrace Jiří Říha. 18. (v NV 17.), Osmý prosinec 3.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1971. 301 s. (Světový válečný román). 

ReferenceEditovat

  1. rubrika Naše historie, Novorossijskij rabočij: Prvním redaktorem novin byl jmenován známý sovětský spisovatel Aleksandr Bek.