Otevřít hlavní menu

Alessandro Magnasco zvaný také il Lissandrino (4. února 1667 Janov12. března 1749 Janov) byl severoitalský malíř vrcholného a pozdního baroka; byl aktivní hlavně v Miláně a Janově. Je znám především pro své silně stylizované a fantastické, často bizarní žánrové scény a krajiny.

Alessandro Magnasco
Alessandro Magnasco: Autoportrét
Alessandro Magnasco: Autoportrét
Narození 4. února 1667
Janov
Úmrtí 12. března 1749 (ve věku 82 let)
Janov
Rodiče Stefano Magnasco
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Tři kamaldulští benediktini v extázi
 
Potulní herci s mluvící strakou

Narodil se v rodině malíře Stefana Magnasca, jeho učiteli byli Valerio Castello a Filippo Abbiati. Do roku 1735 pracoval s Miláně s výjimkou několika let, jež strávil ve Florencii v medicejských službách. Pak se vrátil do rodného Janova.

TvorbaEditovat

Nejdříve se prosadil jako portrétista. Po roce 1710 se věnoval více malbě oltářních obrazů. Vznikala jeho nejznámější díla. Fantaskní plátna s často neobvyklými náměty, s iluzivní scenérií a dramatickými gesty jednajících postav mívají šerosvitné partie střídané s ostrým osvětlením. Prvním okruhem byly křesťanské náměty: biblické zázraky, ze života řeholníků či světců, například extáze mnichů nebo bohoslužba kvakerů. Druhý okruh tvoří témata kriminální a násilnická, například výslech útrpným právem nebo shromáždění lupičů. Třetí skupinou jsou témata typicky rokoková, bizarní a úsměvná.

DíloEditovat

  • Vzkříšení Lazara
  • Kající se sv. Marie Magdaléna v krajině, Národní galerie v Praze
  • Svatý Jeroným v krajině
  • Mniši v ruinách
  • Extáze tří kamaldulských mnichů, Rijksmuseum, Amsterdam
  • Extáze sv. Františka z Assisi mezi anděly
  • Tortura - brutální výslech inkvizice; 1728
  • Lupiči ve vězení
  • Potulní herci s mluvící strakou, Metropolitní muzeum v New Yorku
  • Zájezdní hostinec s opilci

OdkazyEditovat