Otevřít hlavní menu

Aleksandrs Čaks, vlastním jménem Aleksandrs Čadarainis (27. říjen 1901, Riga8. únor 1950, Riga) byl lotyšský básník a prozaik. V době, kdy většina lotyšských básníků stále ještě čerpala z lidové poezie a folklóru, Čaks přišel s novým typem básně, inspiroval se městem, konkrétně rodnou Rigou a jejími periferiemi. Navíc zvolil volný verš. Tím založil v Lotyšsku tradici avantgardní literatury.[1]

Aleksandrs Čaks
Aleksandrs Čaks 1925.jpg
Rodné jméno Aleksandrs Čadarainis
Narození 27. října 1901
Riga
Úmrtí 8. února 1950 (ve věku 48 let)
Riga
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Raiņa kapi
Povolání básník a spisovatel
Alma mater Lomonosovova univerzita
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Byl příslušníkem lotyšských střelců (Latviešu strēlnieki). Studoval medicínu na Moskevské univerzitě a posléze na Lotyšské univerzitě, avšak studium nedokončil. Pracoval poté jako učitel a úředník, od roku 1927 se živil literaturou. Roku 1928 založil časopis Jauno Lira, kde se prezentovala mladá lotyšská literární generace. Přispíval také do levicového časopisu Trauksme, vedl rovněž časopis Domas. Roku 1934, po převratu Karlise Ulmanise, byly levicové časopisy ovšem zakázány a Čaks pracoval jako bankovní úředník. K novinařině se vrátil roku 1940, kdy psal do časopisu Atpūta. Po německé okupaci roku 1941 nesměl publikovat. Poté, co do Rigy vstoupili Sověti, začal pracovat v sovětském časopise Cīņa, kde vedl kulturní rubriku. Roku 1946 však začala proti Čaksovi v Sovětském svazu kampaň, v důsledku níž byl z časopisu roku 1947 propuštěn. Vrátil se poté do Lotyšska a pracoval v Ústavu jazyka a literatury Lotyšské akademie věd. Poté, co se Lotyšsko roku 1949 stalo součástí SSSR, kampaň proti Čaksovi vypukla nanovo, s ještě větší silou. Byl obviňován z toho, že jeho literatura je protisovětská a nemarxistická. Útoky podlomily jeho zdraví a Čaks roku 1950 zemřel.

BibliografieEditovat

PoezieEditovat

  • Es un šis laiks (1928)
  • Sirds uz trotuāra (1928)
  • Apašs frakā (1929)
  • Poēma par ormani (1930)
  • Laimes krekls (1931)
  • Mana paradīze (1932)
  • Umurkumurs (1932)
  • Mūžības skartie (1-2) (1937 — 1939)
  • Iedomu spoguļi (1938)
  • Patrioti (1948)
  • Zem cēlās zvaigznes (1948)
  • Spēlē, spēlmani (1972)
  • Debesu dāvana (1980)
  • Lakstīgala dzied basu (2001)
  • Vēlais viesis (2005)

PrózaEditovat

  • Eņģelis aiz letes (1935)
  • Debesīs (1938)
  • Aizslēgtas durvis (1938)
  • Kļava lapa
  • Āzis pļavā

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksandrs Čaks na anglické Wikipedii.

  1. http://www.britannica.com/biography/Aleksandrs-Caks