Albrecht Bruntálský z Vrbna
Albrecht Eusebius starší Bruntálský z Vrbna (německy Albrecht Eusebius von Wrbna-Freudenthal, † asi 1597[2]) byl moravský šlechtic ze slezské linie rodu Bruntálských z Vrbna. Žil v 16. století a byl zakladatelem slezské hraběcí linie Bruntálských z Vrbna, která vyhasla v roce 1757.[2]
| Albrecht Eusebius Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
 Rodový erb | |
| Úmrtí | 1597 |
| Děti | Štěpán Bruntálský z Vrbna |
| Rodiče | Štěpán Jiří Bruntálský z Vrbna a Marta ze Žerotína[1] |
| Příbuzní | Jan Bruntálský z Vrbna, Václav Bruntálský z Vrbna a Bernard Bruntálský z Vrbna (sourozenci) Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna[1] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se jako syn Štěpána Jiřího z Vrbna (asi 1490–1567) a jeho manželky Markéty (podle jiných pramenů Marty) ze Žerotína, dcery Jana ze Žerotína († 1530) a Heleny, rozené z Ludanic († 1532). Měl několik sourozenců: bratry Jana, Václava, Bernarta, Karla a Bartoloměje a nevlastní sestry Kateřinu, Rebeku a Barboru.
Existuje měděná medaile s rodovým erbem a nápisem:Reitpfenig. Herrn – Albrecht. na líci a rodovým erbem a nápisem: IUNGERN. Hern. v. Wirben. a. Herlitz na rubu. Medaile je vyobrazena v pojednání „Beschreibung der bisher bekannten böhmischen Privatmünzen und Medaillen“ (Praha 1852, 4°.) Tafel LXXVI, Nr. 649 autora Jindřicha Otakara Miltnera.
Manželství a rodina editovat
Albrecht Bruntálský z Vrbna byl dvakrát ženatý, poprvé s Ludmilou Bělíkovou z Kornic (asi 1464–1584), s níž měl syny Štěpána, Jana mladšího a Jana Bernarta. Po smrti první manželky se oženil podruhé, s Annou Tvorkovskou z Kravař († 1635), která byla předtím provdaná za Albrechtova příbuzného, Albrechta mladšího.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b BLKÖ:Wrbna-Freudenthal, Albrecht – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Albrecht Eusebius "starší" von Wrbna und Freudenthal. geni_family_tree [online]. 2022-04-28 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Josef von Hormayr: Archiv für Geschichte u. s. w., 1823, S. 561
