Akt (divadelní hra)

Akt je nejstarší z her v repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autorem je Zdeněk Svěrák a spoluautorem přednášky je Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž velký český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla předpremiéru, která nebyla zpřístupněna veřejnosti 19. června 1967. Veřejnou premiéru měla 4. října 1967 v Malostranské besedě v Praze, později obnovenou premiéru 14. listopadu 1973 v pražském divadle Reduta. Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 425 repríz.

Obsah hryEditovat

Přeskočit

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Akt ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě hry se zpěvy a tanci Akt.

Tato hra je uvozena následujícími referáty:

Filosofie externismu
Cimrmanův vztah ke zvířatům
Cimrmanovo dílo výtvarné a dramatické
Poznámka k rekonstrukci hry Akt

Vlastní divadelní hra (převedená restaurátory do současnosti) pojednává o opětovném setkání malíře Žíly a jeho manželky se syny, kterých se v jejich dětském věku zbavili, aby měl Žíla klid na uměleckou práci. Děti byly rozeslány různými typy dopravy každé do jiného města a přijaty v náhradních rodinách – Ladislav Pýcha se stal učitelem, Bedřich Síra podvodným obchodníkem, Josef Turnovský sexuologem (v původní verzi hry však byl příslušníkem Veřejné bezpečnosti). Nejmladší dvojčata se stala artisty a ve hře přímo nevystupují.

Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Citáty ze hryEditovat

„A jak oni v té vaničce piští a vřeští, tak já, šup hlavičku pod vodičku. …a je klid. Ne, že by se utopily, ale napijou se…“
„Doktor Turnovský.“ - „Žíla.“ - „Doktor Turnovský.“ - „Žílová.“ - „Doktor Turnovský.“ „Žíla.“ - „Vás tady ale je!“
„Na Žlutou, na Žlutou, chce mě vidět svléknutou.“
„Kdopak sem udělal tu čmáranici inkoustovkou, no? …a kdo za to byl bacanej, no?“ - „Tos mě tenkrát nasral, kamaráde.“
„No, jo, Louny – Severočeský kraj… tam je to hned!“
„Já jsem tady jediný z vás graduovaný.“ - „Ježiši, hochu, a kdo ti to udělal?!“
„Já bych měl tady taťkovi poděkovat, že mě zplodil.“ - „Rádo se stalo.“
„Mě znervózňuje, že se jim v období puberty… výrazně, ale opravdu výrazně… zhoršuje prospěch.“
„Prosímtě, co to jsou ty rozpíčky?“ - „To jsou buchty se švestkami.“ - „No, tak nic…“
„Já jsem se na jedné školní akci tak dojal, že museli vyklidit tělocvičnu.“