Otevřít hlavní menu

Aharon Amir (hebrejsky: אהרן אמיר, žil 5. ledna 192328. února 2008) byl izraelský spisovatel, překladatel a básník.

Aharon Amir
Aharon Amir, 1967 (01773-000-17).jpg
Narození 5. ledna 1923
Kaunas, Litva
Úmrtí 28. února 2008 (85 let)
Crifin, Izrael
Alma mater Hebrejská univerzita
Ocenění Izraelská cena
Manžel(ka) Bettine Amir
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodil se v litevském Kaunasu a v roce 1933 podnikl společně s rodinou aliju do britské mandátní Palestiny, kde vyrůstal v Tel Avivu. Jeho otcem byl Me'ir Lipec, pozdější ředitel nakladatelství Am Oved. Úspěšně absolvoval gymnázium Herzlija, po němž studoval arabštinu a arabskou literaturu na Hebrejské univerzitěJeruzalémě. Byl členem podzemních revizionistických uskupení Irgun a Lechi a patřil k zakládajícím členům Kanaánského hnutí,[1] podle něhož byla hebrejská či izraelská kultura definována spíše geografickou lokalizací nežli náboženským poutem. Oženil se s Bettine, která byla básnířka a malířka. Zároveň měl tři děti z předchozího manželství.

Zemřel 28. února 2008 ve věku 85 let na rakovinu a své tělo daroval vědě.[2]

Literární kariéraEditovat

Do hebrejštiny přeložil více než 300 knih, včetně anglických a francouzských klasiků Melvilla, Charlese Dickense, Camuse, Lewise Carrolla, Josepha Conrada, Virginii Woolfovou, Edgara Allana Poea, Ernesta Hemingwaye, Johna Steinbecka, Emily Brontëovou a O. Henryho.[2] Rovněž tak přeložil díla Winstona Churchilla a Charlese de Gaulla. Založil a vedl literární magazín Kešet, který roku 1976 zrušil po osmnácti letech publikování, aby se mohl soustředit na vlastní tvorbu.[3] V roce 1998 byl magazín obnoven pod názvem Nový Kešet.

V Izraeli byl znám i díky populární písni Me'ira Ariela, který cituje Amirův překlad Hemingwayovy knihy Ostrovy uprostřed proudu.[2]

OceněníEditovat

V roce 1951 byl oceněn Černichovského cenou za překlad. V roce 2003 získal za stejnou činnost Izraelskou cenu.[4][5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.

DíloEditovat

Knihy v hebrejštiněEditovat

  • Kadim (poezie), Machbarot le-sifrut, 1949
  • Ahava (povídky), Machbarot le-sifrut, 1951
  • Ve-lo tehi la-mavet memšala (román), Zohar, 1955
  • Saraf (poezie), Machbarot le-sifrut, 1956
  • Nun (trilogie), Massada, 1969-1989
  • Jated (poezie), Levin-Epstein, 1970
  • Proza (povídky), Hadar, 1972
  • Olam še-kulo tov (román), Massada, 1975
  • Šalom Nifrad (poezie), Massada, 1979
  • Afroditi o ha-Tijul ha-meurgan (novela), Ma'ariv, 1984
  • Heres (poezie), Zmora Bitan, 1984
  • Ve-šavu he-avim achar ha-gešem (poezie), Bialik Institute/Machbarot le-sifrut, 1991
  • Mate Aharon (poezie), Zmora Bitan, 1996
  • ha-Nevalim (román), 1998[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Amir na anglické Wikipedii.

  1. LAOR, Dan. American Literature and Israeli Culture: The Case of the Canaanites. Israel Studies. 2000, roč. 5, čís. 1, s. 287-300. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c LEV-ARI, Shiri. Tribute to a Hebrew man [online]. Haaretz, 2008-03-13 [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. a b Aharon Amir [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-17. (anglicky) 
  4. Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazyEditovat