Otevřít hlavní menu

Agim Çeku (* 29. října 1960, Ćuška) je kosovoalbánský politik, podnikatel, bývalý voják a terorista podezřelý z válečných zločinů, jeden z vedoucích představitelů tzv. „kosovské mafie“ [zdroj?]. Od 10. března 2006 do 9. ledna 2008 byl Agim Çeku (6.) albánským premiérem Kosova (zvolen Kosovským shromážděním).

Agim Çeku
Agim Ceku 2006.jpg
Narození 29. října 1960 (59 let)
Ćuška
Národnost Albánci
Politické strany Aleanca për Ardhmërinë e Kosovës
Democratic Party of Kosovo
Social Democratic Party of Kosovo
Funkce premiér Kosova
ministr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenská kariéraEditovat

Po ukončení vojenské akademie v Bělehradě nastoupil Çeku službu v JNA. V roce 1991 přešel do nově se tvořících Ozbrojených sil Chorvatské republiky. Zde se dostal do funkce brigádního generála. Byl jedním z organizátorů chorvatských vojenských operací Medacká kapsa (Medacký masakr), Spálená země a Bouře.[1][2][3] V roce 1999 Agim Ceku chorvatskou armádu opustil a přesunul se do rodného Kosova. Tam byl v květnu 1999 jmenován vrchním vojenským velitelem vojenské organizace Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) obviňované z terorizmu. Po obsazení Kosova vojsky NATO Çeku organizoval přeměnu UÇK na KPC (Kosovský ochranný sbor – též TKM). Přesto docházelo k vraždění nealbánských obyvatel Kosova a ničení a vypalování nealbánských vesnic, pravoslavných kostelů a kulturních památek mezinárodního významu.[4]

Podnikatelské aktivityEditovat

Agim Çeku je považován za součást nejvyšší vrstvy kosovoalbánské mafie, která žije z prodeje drog a z obchodu s „bílým masem“. Çeku vlastní obchodní hotelovou společnost „Sloga“ v Prištině, dále prištinské hotely „Grand“ a „Bozur“ a více než 60 nočních klubů po celém Kosovu, které jsou považovány za hnízda ilegálních obchodů, pašování drog, zbraní a také centra prostituce.[5][6][7]

Osobní životEditovat

Se svou chorvatskou ženou mají tři děti. Čas věnovaný rodině tráví Çeku v chorvatském městě Zadar.

ZatčeníEditovat

Na Agima Çeku byl v roce 2002 vydán mezinárodní zatykač a již v minulosti byl dvakrát zatčen. Zatykač Interpolu byl na něj podán za vraždy a mučení srbských i albánských civilistů a za vraždy srbských policistů.[8] Çeku se pohyboval i na území České republiky, kde probíhal tzv. „záchranářský výcvik“ vojáků z KPC. Při cestě z Prahy byl zadržen na letišti v Budapešti, ale po intervenci správce Kosova musel být propuštěn.[9][10] V roce 2003 byl zadržen ve Slovinsku, ovšem i odtud byl na zásah z vyšších míst propuštěn a dále je zabraňováno tomu, aby byl vydán k Mezinárodnímu soudu v Haagu.[11] 22. června 2009 byl zatčen na hraničním přechodu v Bulharsku[12] na základě zatykače srbského Interpolu. O tři dny později byl propuštěn z vazby, ale nesměl opustit Bulharsko, dokud se srbská žádost neprošetří.[13] Ani v tomto případě však nebyl vydán a později se mohl vrátit do Kosova.

ReferenceEditovat

  1. EUportál – Evropská unie – politicky nekorektní průvodce – Medacký vrah Ceku, Kosovo a mezinárodní demokratické společenství
  2. (anglicky)War Criminal, Ally, or Both?, Jeffrey Benner, 21. květen, 1999, česky zde
  3. [http://www.motherjones.com/news/special_reports/total_coverage/kosovo/ceku.html
  4. CommonDreams. www.commondreams.org [online]. [cit. 2007-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-22. 
  5. Kdo vládne Kosovu? | mimochodem.info. mimochodem.info [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-28. 
  6. DiS – drogový informační server. www.drogy.net [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-21. 
  7. Serbianna, Press
  8. Ceku must face justice, Esprit De Corps. www.espritdecorps.ca [online]. [cit. 01-02-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2009. 
  9. Agim Ceku's Biography
  10. Interpol, Press Release. www.interpol.int [online]. [cit. 2008-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-23. 
  11. Agim Ceku - válečný zločinec, kterého Kanada nestíhá
  12. V Bulharsku zatkli kvůli válečným zločinům kosovského expremiéra Cekua – Novinky.cz
  13. Bulgaria releases ex-Kosovo PM wanted in Serbia | Reuters

Externí odkazyEditovat