Aeschynit-(Ce)

Aeschynit-(Ce)
Aeschynit-(Ce)
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Ce,Ca,Fe,Th)(Ti,Nb)2(O,OH)6
Identifikace
Barva	černý, hnědočerný, hnědý až nažloutlý
Vzhled krystalu	nejčastěji masivní, krystalický vzácně s acikulární formoou
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	5,5
Lesk	voskový až diamantový
Štěpnost	nedokonalá až nezřetelná podle {100}
Index lomu	izotropický, n = 2,26
Vryp	černý s nádechem do hněda
Hustota	5,19 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	rozpustný v HF
Ostatní	Je slabě radioaktivní a magnetický

Aeschynit-(Ce) je vzácný minerál ze skupiny oxidů. Jméno bylo odvozeno z řeckého slova αισχύνη – aischýni, což v překladu znamená hanba. Původ tohoto slova je spojen s neúspěchy extrakce prvků titanu od zirkonia a lanthanoidové skupiny. Prvně byl tento minerál mylně vykládán za minerál gadolinit, později se však ukázalo, že se liší chemickým složením a byl definován jako nový minerál s názvem „titanát zirkonia“. Švédský chemik Jöns Jacob Berzelius mu následně roku 1830 ustanovil název aeschynit^[1]. Po poslední revizi roku 1966 dle Levinsonovy nomenklatury pro minerály s REE se finálně pojmenoval jako aeschynit-(Ce)^[2]^[3].

Vznik

Nejčastěji vzniká v nefelínických syenitech a masívech alkalických syenitů. Dále jej lze nalézt v granitických pegmatitech nebo v karbonatitech. Vzácnějším výskytem jsou rozsypová ložiska v písčitých, či štěrkových depozitech na dně řek, či jezer.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost kolísá mezi 5 až 6, štěpnost nedokonalá až nezřetelná podle {100}, lom lasturnatý, velmi křehký. Hustota byla vypočítána na 5,19 g/cm³. Je magnetický a slabě radioaktivní. Vlivem radioaktivity lze pozorovat metamiktizace.
Optické vlastnosti: Barva: černý, hnědočerný, hnědý až nažloutlý. Průhledný až průsvitný, lesk voskový až diamantový, vryp hnědočerný.
Chemické vlastnosti: Složení: Ca 3,93 %, Ce 27,50 %, Ti 27,41 %, Nb 7,60 %, Fe 1,83 %, H 0,33 %, O 31,40 %, s výskytem nečistot v podobě REE a Sn.

Podobné minerály

Jeho yttriem bohatý analog je minerál aeschynit-(Y), je dimorfní s lucasitem-(Ce).

Výskyt

Typovou lokalitou tohoto minerálu je ložisko gadolinitu v Ilmenských horách, Jižní Ural, (Čeljabinská oblast) v Rusku.
Jako česká lokalita pak stojí za zmínku Lysá Hora u Maršíkova, kde byl aeschynit-(Ce) objeven v beryl-columbitovém pegmatitu.
Mezi další lokality patří například naleziště v Norsku, Švédsku, či státy Idaho nebo Colorado v USA.

Parageneze

Vyskytuje se v asociaci s minerály jako jsou zirkon, samarskit, columbit, allanit, titanit společně s živci.

Odkazy

Reference

↑ Berzelius, J. (1830): Mineralogie: Aeschynit. Jahres-Bericht über die Fortschritte der Physischen Wissenschaften: 9: 182-209.
↑ Vlasov, K.A., Ed. (1966): Mineralogy of rare elements, Vol. 2, 489-496.
↑ Fleischer, M. (1966): Rare earths in the aeschynite-priorite series. The status of lyndochite. Mineralogical Magazine: 35: 801-809.

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

(anglicky) Aeschynit-(Ce) na webu Mindat.org
(anglicky) Aeschynit-(Ce) na webu Webmineral.com
(anglicky) Aeschynit-(Ce) v PDF databázi minerálů
(německy) Aeschynit-(Ce) v Atlasu minerálů

[1] Berzelius, J. (1830): Mineralogie: Aeschynit. Jahres-Bericht über die Fortschritte der Physischen Wissenschaften: 9: 182-209.

[2] Vlasov, K.A., Ed. (1966): Mineralogy of rare elements, Vol. 2, 489-496.

[3] Fleischer, M. (1966): Rare earths in the aeschynite-priorite series. The status of lyndochite. Mineralogical Magazine: 35: 801-809.

[1]

[2]

[3]