Jöns Jacob Berzelius
Jöns Jacob Berzelius (20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik. Vymyslel moderní chemické značky prvků, jejichž názvy odvodil z latiny a řečtiny. Spolu s Robertem Boylem, Johnem Daltonem a Antoinem Lavoisierem je považován za otce moderní chemie.[1]
| Jöns Jacob Berzelius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. srpna 1779 Švédsko |
| Úmrtí | 7. srpna 1848 (ve věku 68 let) Stockholm, Švédsko |
| Místo pohřbení | hřbitov v Solně (59°21′11″ s. š., 18°1′31″ v. d.) |
| Národnost | švédská |
| Alma mater | Uppsalská univerzita Katedralskolan |
| Povolání | chemik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, lékař a farmaceut |
| Zaměstnavatelé | Karolínský ústav Uppsalská univerzita |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1813) rytíř Řádu polární hvězdy (1815) Commander of the Order of Vasa (1821) Copleyho medaile (1836) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd … více na Wikidatech |
| Choť | Elisabeth Berzelius |
| Funkce | seat 5 of the Swedish Academy (1837–1848) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyvinul systém jednoduchých chemických značek, například O pro kyslík, Fe pro železo. Téměř stejný systém se používá dnes s malou změnou. V originále byl použit horní index místo dolního (H2O místo H2O). Kromě návrhu chemického názvosloví určil složení více než dvou tisíc chemických sloučenin a vyvodil relativní atomové hmotnosti 45 chemických prvků. Mezi dalšími prvky identifikoval křemík, selen, thorium, cer. Jeho studenti pak lithium a vanad. Jeho symbolika se používá v chemii dodnes.
Mimo jiné se také Berzelius jako několikanásobný host západočeských lázní, kde mimo jiné poznal Goetha a jiné učence, podílel spolu s Kašparem ze Šternberka na podzemní štole vykopané do Komorní hůrky v rámci ukončení sporu mezi neptunisty a plutonisty ohledně původu hornin, ze kterých Komorní hůrka sestává.
Ocenění a členstvíEditovat
Berzelius byl v roce 1805 přijat do zednářské lóže St. John’s Lodge St. Erik ve Stockholmu.[2] V roce 1808 se stal členem Královské švédské akademie věd. Od roku 1819 až do své smrti byl jejím sekretářem. V roce 1813 byl přijat za „zahraničního člena“ britské Královské společnosti, která mu v roce 1836 udělila Copleyho medaili.[3] Od roku 1812 byl členem korespondentem a od roku 1825 zahraničním členem Pruské akademie věd.[4] V roce 1816 byl přijat do francouzské Académie des sciences. V roce 1818 se stal členem akademie Leopoldina.[5] Bavorská akademie věd jej za svého zahraničního člena zvolila v roce 1820. V témže roce se stal i členem American Philosophical Society[6] a také „čestným členem“ (Honorary Fellow) Royal Society of Edinburgh[7] Od roku 1826 byl zahraničním členem göttingenské Akademie[8] a od roku 1837 členem Švédské akademie.
V roce 1842 obdržel pruský řád „Pour le Mérite za vědu a umění“.[9] V roce 1835 mu byl udělen šlechtický titul baron.
Jeho jméno nese měsíční kráter Berzelius a asteroid (13109) Berzelius, stejně jako minerály berzelianit a berzeliit. Pojmenován po něm byl i rod rostlin Berzelia (Mart.) z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae).[10]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Encyclopædia Britannica Online. Jöns Jacob Berzelius. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William R. Denslow, Harry S. Truman: 10,000 Famous Freemasons from A to J, Part One. Kessinger Publishing, ISBN 1-4179-7578-4.
- ↑ Berzelius; Jons Jakob (1779 - 1848). collections.royalsociety.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-21.
- ↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Johann Jakob, Freiherr Berzelius [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ [https://web.archive.org/web/20191104183529/https://www.leopoldina.org/mitglieder/mitgliederverzeichnis/mitglieder/member/Member/show/1954/ Archivováno 4. 11. 2019 na Wayback Machine. Jöns von Berzelius
- ↑ Member History: J. J. Berzelius [online]. American Philosophical Society [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biographical Index: Former RSE Fellows 1783–2002 [online]. Royal Society of Edinburgh [cit. 2019-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25.
- ↑ Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 38.
- ↑ Die Mitglieder des Ordens. Svazek 1: 1842–1881. Berlin: Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste, 1975. [orden-pourlemerite.de Dostupné online]. ISBN 3-7861-6189-5.
- ↑ Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen – Erweiterte Edition. Teil I und II. Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin-Dahlem, Freie Universität Berlin, Berlin 2018, ISBN 978-3-946292-26-5 doi:10.3372/epolist2018.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jöns Jacob Berzelius na Wikimedia Commons
