91. pěší pluk

91. pěší pluk (celý název: k.u.k. Böhmisches Infanterie Regiment „Freiherr von Czibulka“ Nr. 91) byl v letech 1883 až 1918 pěší pluk Rakousko-uherské armády. Po skončení první světové války a vzniku První republiky se stal součástí Československé armády, jako 1. českobudějovický pěší pluk, a později byl opět označen jako 91. pěší pluk (vojska domácího). V říjnu 1920 byl 91. pěší pluk sloučen s 1. střeleckým plukem Československých legií do pěšího pluku 1.[1]

91. pěší pluk
Uniforma nadporučíka c.k. 91. pěšího pluku
Uniforma nadporučíka c.k. 91. pěšího pluku
Uniforma nadporučíka c.k. 91. pěšího pluku
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vznik1.1.1883
Zánik1920 (převzat do Československé armády)
Typpěší pluk
PosádkaBudějovice
Přezdívka„Papagairegiment“, "Bohmerwald's Sohne" - "Synové Šumavy"
Čestný názevFreiherr von Czibulka
Motto"Immer Voran!"-"Stále vpřed!"
VeliteléClaudius Czibulka von Buchland (1909 - 1910), Hermann Eccher ab Echo und Marienberg (1914), Alfred Steinsberg (1915-1916), Friedrich Graf von Beck–Rzikowsky (1916-2017), Rudolf Kieswetter (1917- 1918), Vinzenz Sagner (listopad 1918-leden1919), Klement Machotka (únor 1919-4.11.1919), pplk.Mrákava (5.11.1919-30.9.1920)
Nadřazené jednotky9. pěší divize
Účast
Válkyprvní světová válka

Historie pluku v Rakousko-UherskuEditovat

Doplňovací obvodEditovat

Okresy České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice

Egalizační barvaEditovat

  • Výložky: papouškově zelená
  • Knoflíky: zlaté

Posádky plukuEditovat

  • Štáb: Praha
  • II. a III. prapor: Praha
  • I. prapor: od roku 1906 byl umístěn v Dalmácii[1]
  • IV. prapor: České Budějovice

Osobnosti vykonávající vojenskou službu u 91. pěšího plukuEditovat

 
Mariánská kasárna v Českých Budějovicích na počátku 20. století

91. pluk v literatuřeEditovat

Široké veřejnosti je pluk znám zejména jako útvar u něhož se odehrává část děje románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války spisovatele Jaroslava Haška. V románu se objevuje mj. odkaz na sídlo štábu pluku v Karlínských kasárnách v Praze a na Mariánská kasárna v Českých Budějovicích. Autorova fikce je často konfrontována se vzpomínkami dalších příslušníků 91. pluku.[1][3][4]

První světová válkaEditovat

Pluk (kromě mužstva detašovaného I. praporu) měl koncem července 1914 válečný počet 3300 mužů, shromážděných v Českých Budějovicích.

Náhradní praporEditovat

Sídlo náhradního praporu bylo nejdříve v Českých Budějovicích, dne 2. června 1915 byl prapor přeložen do Brucku nad Litavou, přesněji do Bruckneudorfu (maďarsky Királyhida). Od náhradního praporu byly vypravovány pochodové prapory.

 
Náhradní prapor 91. pěšího pluku

Srbská frontaEditovat

Štáb pluku a část mužstva odjel na frontu 31. července 1914. Další transport byl vypraven 1. srpna. Pluk (kromě I. praporu) se stal součástí 9. pěší divize, která byla součástí VIII. sboru a 5. armády. Pluk měl na srbské frontě velké ztráty. Jen při bitvě na řece Kolubaře u Lajkovace v 2. polovině listopadu 1914 padlo 179 mužů, 891 jich bylo raněno. 324 mužů bylo nezvěstných.

Ztráty I. praporuEditovat

Velké ztráty měl též I. prapor, který byl umístěn v Dalmácii Jen dne 13. listopadu 1914 během boje o Osladić padlo 35 mužů a 145 jich bylo zraněno. Dne 23. listopadu 1914 padlo v boji o Maljen 28 mužů a 105 mužů, včetně 6 důstojníků, bylo zraněno.

Ruská frontaEditovat

Po ústupu ze Srbska byla 9. pěší divize, včetně 91. pluku přesunuta na ruskou frontu, kde jen na přelomu března a dubna 1915 padlo 45 mužů, 81 mužů bylo raněno a 87 mužů bylo zajato. 684 mužů bylo nezvěstných; pravděpodobně však byli také zajati, protože 3 setniny III. praporu padly na Malém Žolobinu (dnes Tworylczyk v polských Bieszczadech) do ruského zajetí.

Bitva u SokaluEditovat

Ve dnech 15. července1915 až 1. srpna 1915 proběhla bitva u Sokalu, při které pluk měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých.

Bitva u ChorupanEditovat

Poblíž cca 12 km severozápadně od Dubna vzdálené vesnice Chorupany měl pluk dne 24. září 1915 19 mužů padlých, 76 raněných a 520 zajatých. Osud 426 mužů se nepodařilo zjistit. Zajat zde byl i Jaroslav Hašek.[5]

Italská frontaEditovat

Pluk byl na italskou frontu nasazen v květnu 1916, pluk zde trpěl podvýživou a nemocemi. Jen ve dnech 23. až 29. května 1917 pluk ztratil 1457 mužů, z toho 102 padlých. Z italské fronty byl pluk v září 1918 převelen na srbskou frontu, kde jej zastihl konec války a rozpad monarchie.[1]

Historie pluku po vzniku ČeskoslovenskaEditovat

Velitelem československého 91. pěšího pluku byl od listopadu 1918 do konce ledna 1919 hejtman Vinzenz Sagner, který pak používal počeštěnou podobu svého jména, a to Čeněk Ságner. Koncem roku 1918 pluk zasahoval proti separatistickým snahám v jihočeském pohraničí. 1. polní prapor pak byl dne 22. 12. 1918 vyslán zajišťovat pořádek na Liberecku; koncem ledna 1919 byl tento prapor rozpuštěn. Od konce dubna 1919 do konce září 1920 pak 91. pluk operoval na Slovensku.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 
  2. a b Encyklopedie Českých Budějovice: Kasárny [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  3. Případ Švejk [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  4. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  5. Dubno. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Jan Ciglbauer, Jednadevadesátníci - Skutečný příběh dobrých vojáků 91 regimentu, Pelhřimov 2018.

Externí odkazyEditovat