Mariánská kasárna

kulturní památka České republiky na území obce České Budějovice

Mariánská kasárna (dříve Ferdinandova kasárna) v Českých Budějovicích jsou od 1. 2. 2005 nemovitou kulturní památkou.[1] Kasárna byla postavena v letech 1843–1844 na Mariánském náměstí, resp. na rohu Pražské a Husovy třídy, v pozdně klasicistním slohu podle plánů stavitele Josefa Sandnera. Jedná se o dvoupatrovou, dvoukřídlou budovu ve tvaru „L“.[1] Stavbu nechali postavit českobudějovičtí právováreční měšťané, aby se zbavily povinnosti ubytovávat a živit vojáky ve svých domech; kasárna pak pronajali státu.[2]

Mariánská kasárna
České Budějovice 3, Mariánská kasárna (01).jpg
Účel stavby

V současné době obchodní centrum

Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektJosef Sandner
Výstavba1843–1844
StavitelJosef Sandner
Poloha
AdresaPražská tř. č.p. 1815, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
UlicePražská tř.
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky101371 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlo 91. pěšího plukuEditovat

 
Mariánská kasárna počátkem 20. století

V letech 1883–1918 v kasárnách sídlil 91. pěší pluk. Byla zde posádková věznice; do roku 1901 se na dvoře popravovalo. Dne 11. 3. 1901 zde byl popraven pěšák 75. pěšího pluku, který v kasárnách v Třeboni zákeřně zavraždil (zastřelil) kvůli malichernému sporu poddůstojníka a byl kvůli tomu odsouzen k trestu smrti provazem.[3] V roce 1905 byl v kasárnách pro své antimilitaristické postoje vězněn básník Fráňa Šrámek.[4] V roce 1915 zde narukoval k 91. pluku spisovatel Jaroslav Hašek, který odsud s tímto plukem odjel na frontu; jeho pobyt v této budově připomíná památkově chráněná pamětní deska; v této budově se odehrává rozhovor mezi Švejkem a jednoročním dobrovolníkem Markem z Osudů dobrého vojáka Švejka.[5] Vojenskou službu u 91. pěšího pluku vykonávali též Vinzenz Sagner, Jan Evangelista Eybl, Gustav Jungbauer, Jan Rafael Schuster a další.

Využití kasáren v letech 1918–1989Editovat

Po roce 1918 kasárny nesly jméno plukovníka Švece; nazývaly se Švecovy kasárny a byl zde náhradní prapor pěšího pluku 1.[4] Ve 30. letech 20. stol. zde bylo velitelství 5. automobilní roty a škola pro výchovu poddůstojníků dělostřelectva z povolání. Během okupace Československa Německem byly kasárny obsazeny německou armádou. Po roce 1950 byla kasárna přejmenována na Kasárny Jana Švermy.[6] V letech 1957–1959 zde vykonával vojenskou základní službu pozdější prezident Václav Havel.[4]

Osudy budovy pro roce 1989Editovat

V posledním desetiletí 20. stol. přestaly kasárny sloužit původnímu účelu. Po roce 2010 byla budova stavebně upravena (adaptována) pro jiné využití.[4] V přízemí jsou obchody, služby, restaurace a galerie Mariánská. V budově jsou též rezidenční byty a parkoviště.[7]

ReferenceEditovat

  1. a b kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  2. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671 S. 158. 
  3. CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 10–11. 
  4. a b c d KOVÁŘ DANIEL. Encyklopedie Českých Budějovic: kasárny [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  5. NOVOTNÝ, Vladimír. Encyklopedie Českých Budějovic: Jaroslav Hašek [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  6. DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic: vojenská posádka [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  7. Obchodní centrum Mariánská [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

 
Pamětní deska Jaroslava Haška