8. ústřední výbor Komunistické strany Číny

seznam na projektech Wikimedia

8. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōng​guó​ Gòng​chǎn​dǎng dìbājiè Zhōng​yāng​ Wěi​yuán​huì, znaky zjednodušené 中国共产党第八届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1956–1969, mezi VIII. a IX. sjezdem. Na VIII. sjezdu pořádaném v září 1956 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 97 členech a 73 kandidátech.[1] Během svého funkčního období se výbor sešel dvanáctkrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 8. politbyro a jeho stálý výbor včetně předsedy a místopředsedů ÚV. Na 11. zasedání v srpnu 1966 bylo, v podmínkách počínající kulturní revoluce, podstatně zrevidováno složení užšího stranického vedení, stálého výboru politbyra. Na posledním, dvanáctém, zasedání v říjnu 1968 členové ÚV rozhodli o svolání IX. sjezdu a vyloučili ze strany nejvýznamnější obět kulturní revoluce, Liou Šao-čchiho, hlavu státu a a do roku 1966 muže číslo dvě ve straně.

SloženíEditovat

Pořadí podle počtu hlasů při volbě.

Členové ústředního výboru:

  1. Mao Ce-tung (毛泽东)
  2. Liou Šao-čchi (刘少奇)
  3. Lin Po-čchü (林伯渠)
  4. Teng Siao-pching (邓小平)
  5. Ču Te (朱德)
  6. Čou En-laj (周恩来)
  7. Tung Pi-wu (董必武)
  8. Čchen Jün (陈云)
  9. Lin Piao (林彪)
  10. Wu Jü-čang (吴玉章)
  11. Čchen Po-ta (陈伯达)
  12. Cchaj Čchang (蔡畅; žena)
  13. Li Fu-čchun (李富春)
  14. Luo Žung-chuan (罗荣桓)
  15. Sü Tche-li (徐特立)
  16. Lu Ting-i (陸定一)
  17. Luo Žuej-čching (罗瑞卿)
  18. Sü Siang-čchien (徐向前)
  19. Teng Jing-čchao (邓颖超; žena)
  20. Liou Po-čcheng (刘伯承)
  21. Čchen I (陈毅)
  22. Pcheng Te-chuaj (彭德怀)
  23. Liao Čcheng-č’ (廖承志)
  24. Li Sien-nien (李先念)
  25. Čchen Keng (陈赓)
  26. Nie Žung-čen (聂荣臻)
  27. Lin Feng (林枫)
  28. Čang Ting-čcheng (张鼎丞)
  29. Pcheng Čen (彭真)
  30. Ulanfu (乌兰夫; Mongol)
  31. Chuang Kche-čcheng (黄克诚)
  32. Tcheng Taj-jüan (滕代远)
  33. Siao Ťin-kuang (肖劲光)
  34. Tchan Čeng (谭政)
  35. Kche Čching-š’ (柯庆施)
  36. Su Jü (粟裕; Tung
  37. Che Lung (贺龙)
  38. Wang Šou-tao (王首道)
  39. Wang Wej-čou (王维舟)
  40. Teng C’-chuej (邓子恢)
  41. Li Kche-nung (李克农)
  42. Jang Šang-kchun (杨尚昆)
  43. Jie Ťien-jing (叶剑英)
  44. Sung Žen-čchiung (宋任穷)
  45. Čang Jün-i (张云逸)
  46. Liou Siao (刘晓)
  47. Li Wej-chan (李维汉)
  48. Wang Ťia-siang (王稼祥)
  49. Kchang Šeng (康生)
  50. Jie Ťi-čuang (叶季壮)
  51. Liou Lan-tchao (刘澜涛)
  52. Liou Ning-i (刘宁一)
  53. Po I-po (薄一波)
  54. Chu Čchiao-mu (胡乔木)
  55. Jang Siou-feng (杨秀峰)
  56. Šu Tchung (舒同)
  57. Laj Žuo-jü (赖若愚)
  58. Čang Ťi-čchun (张际春
  59. Čcheng C’-chua (程子华)
  60. Čchen Jü (陈郁)
  61. Liou Čchang-šeng (刘长胜)
  62. Wu Siou-čchüan (伍修权)
  63. Siao Kche (肖克)
  64. Čchien Jing (钱瑛; žena)
  65. Wang Cchung-wu (王从吾)
  66. Teng Chua (邓华)
  67. Ma Ming-fang (马明方)
  68. Čang Wen-tchien (张闻天)
  69. Tchan Čen-lin (谭震林)
  70. Liou Ja-lou (刘亚楼)
  71. Li Süe-feng (李雪峰)
  72. Čchen Šao-min (陈少敏; žena)
  73. Li Pao-chua (李葆华)
  74. Sü Kuang-ta (许光达)
  75. Wang Čen (王震)
  76. Ceng Šan (曾山)
  77. Lin Tchie (林铁)
  78. Čeng Wej-san (郑位三)
  79. Sü Chaj-tung (徐海东)
  80. Siao Chua (肖华)
  81. Chu Jao-pang (胡耀邦)
  82. Čao Er-lu (赵尔陆)
  83. Ou-jang Čchin (欧阳钦)
  84. Si Čung-sün (习仲勋)
  85. Liou Ke-pching (刘格平; Chuej)
  86. Sie Fu-č’ (谢富治)
  87. An C’-wen ((安子文)
  88. Ťia Tchuo-fu (贾拓夫)
  89. Li Li-san (李立三)
  90. Chuang Ťing (黄敬)
  91. Li Ťing-čchüan (李井泉)
  92. Wu Č’-pchu (吴芝圃)
  93. Lü Čeng-cchao (吕正操)
  94. Wang Šu-šeng (王树声)
  95. Tchao Ču (陶铸)
  96. Ceng Si-šeng (曾希圣)
  97. Wang Ming (Čchen Šao-jü; 王明, 陈绍禹)

Kandidáti ústředního výboru:

Zvoleno bylo 73 kandidátů.


JednáníEditovat

1. zasedání 28. září 1956 v Pekingu
Zvoleno užší vedení strany: 8. politbyro sestavené ze sedmnácti členů – Mao Ce-tung, Liou Šao-čchi, Čou En-laj, Ču Te, Čchen Jün, Teng Siao-pching, Lin Piao, Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960), Tung Pi-wu, Pcheng Čen, Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963), Čchen I, Li Fu-čchun, Pcheng Te-chuaj, Liou Po-čcheng, Che Lung, a Li Sien-nien – a šesti kandidátů – Ulanfu, Čang Wen-tchien, Lu Ting-i, Čchen Po-ta, Kchang Šeng a Po I-po. K běžnému řízení strany vybral ze členů politbyra šestičlenný stálý výbor, který se skládal z předsedy ÚV Mao Ce-tunga, čtyř místopředsedů ÚV – Liou Šao-čchiho, Čou En-laje, Ču Teho a Čchen Jüna – a Teng Siao-pchinga, který jako generální tajemník stanul v čele sekretariátu ústředního výboru. Členy sekretariátu byli zvoleni kromě Tenga ještě Pcheng Čen, Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng, Chuang Kche-čcheng a Li Süe-feng, kandidáty pak Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun a Chu Čchiao-mu.[1]
2. zasedání 10.–15. listopadu 1956 v Pekingu
Liou Šao-čchi podal zprávu o Suezské krizi a antikomunistických vzpourách v Maďarsku a Polsku; Čou En-laj přednesl zprávu o ekonomickém plánu z roku 1957; Čchen Jün referoval o situaci v zásobování potravinami. Mao Ce-tung přednesl závěrečnou řeč zaměřenou na vztahy se Sovětským svazem a na podporu Stalinova odkazu.
3. zasedání 20. září – 9. října 1957 v Pekingu
Teng Sao-pching přednesl zprávu o kampani proti pravičákům, o státní správě a rozvoji zemědělství měl projev Čchen Jün, Čou En-laj informoval o pracovním pojištění. Poprvé byl nastíněn Velký skok vpřed.
4. zasedání 3. května 1958 v Pekingu
Schválena zpráva určená pro druhé zasedání VIII. sjezdu v květnu 1958 a rezoluce k setkání komunistických a dělnických stran v Moskvě roku 1957.
5. zasedání 25. května 1958 v Pekingu
Řešeny organizační otázky po skončení druhého zasedání VIII. sjezdu. Ústřední výbor zvolil: Lin Piaa místopředsedou ÚV a členem stálého výboru politbyra; Kche Čching-š’a, Li Ťing-čchüana a Tchan Čen-lina do politbyra; do sekretariátu Li Fu-čchuna a Li Sien-niena. Dále byli (náhradou za zemřelé) dva kandidáti ÚV převedeni mezi členy; bylo vybráno 25 nových kandidátů ÚV.
6. zasedání 28. listopadu – 10. prosince 1958 ve Wu-čchangu
Potvrzeno rozhodnutí politbyra (na rozšířeném zasedání v srpnu 1958) o zřizování lidových komun, upraveny podmínky jejich fungování; zrevidovány cíle velkého skoku (z 30 na 20 milionů tun snížen plán na výrobu oceli). Mao Ce-tung oznámil, že na jarním prvním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců druhého volebního období nebude usilovat o znovuzvolení do úřadu předsedy ČLR a přenechá tuto pozici Liou Šao-čchimu.
7. zasedání 2.–5. května 1959 v Šanghaji
Zasedání se věnovalo ekonomickým a organizačním otázkám, v souvislosti s nadcházejícím jednáním Všečínského shromáždění lidových zástupců nového volebního období. Referovali Po I-po, Li Sien-nien, Teng Siao-pching a Li Fu-čchun. Projednán ekonomický plán na rok 1959, stav a reformy lidových komun, návrhy na obsazení státních orgánů.
8. zasedání 2.–16. srpna 1959 v Lu-šanu
Pokračování debaty o stavu venkova z červencové Lušanské konference provinčních a centrálních funkcionářů, záměr posunout rozhodování o zemědělských pracech na místní úrovni z lidových komun na nižší úroveň (brigád). Pcheng Te-chuaj za kritiku politiky Velkého skoku označen za kontrarevolucionáře a odvolán z funkcí. S ním odvoláni také Chuang Kche-čcheng a Čang Wen-tchien.
9. zasedání 14.–18. ledna 1961 v Pekingu
Čchen Jün referoval o hospodářském plánu na rok 1961, ústup od politiky Velkého skoku. Teng Siao-pching podal zprávu o setkání zástupců komunistických stran v Moskvě roku 1960. Zřízena regionální byra ÚV.
10. zasedání 24.–27. září 1962 v Pekingu
V hospodářských otázkách setrvání u politiky „zemědělství je základ“ přijaté předchozím zasedáním. Příznakem Mao Ce-tungova obratu k radikálnější politice byl jeho útok na „moderní revizionismus“ a obrácení pozornosti k třídnímu boji.
Sekretariát doplnili Lu Ting-i, Kchang Šeng a Luo Žuej-čching. Šest kandidátů ÚV převedeno mezi členy.
11. zasedání 1.–12. srpna 1966 v Pekingu
Zasedání podpořilo Kulturní revoluci; Mao vyslovil „nadšenou podporu“ Rudým gardám.
Radikálně změněno složení vrcholných stranických orgánů: Lin Piao zaujal pozici druhého muže strany, zatímco Liou Šao-čchi klesl z druhého až na osmé místo ve stranické hierarchii. Už v květnu byli odvoláni z politbyra anebo sekretariátu Lu Ťing-i, Luo Žuej-čching, Pcheng Čen a Jang Šang-kchun, na zasedání pak i Ulanfu. Zvoleno šest nových členů politbyra (Tchao Ču, Čchen Po-ta, Kchang Šeng, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen a Jie Ťien-jing) a tři kandidáti (Li Süe-feng, Sie Fu-č’ a Sung Žen-čchiung). Sekretariát doplnili v květnu Tchao Ču a Jie Ťien-jing a na zasedání Sie Fu-č’ a Liou Ning-i. Zvolen byl nový stálý výbor (Mao Ce-tung, Lin Piao, Čou En-laj, Tchao Ču, Čchen Po-ta, Teng Siao-pching, Kchang Šeng, Liou Šao-čchi, Ču Te, Li Fu-čchun a Čchen Jün), Mao zůstal předsedou ÚV, jediným místopředsedou se stal Lin Piao. Deset kandidátů ÚV převedeno mezi členy. V následujících měsících (leden–září 1967) byli z vedení strany odstraněni ještě Liou Šao-čchi (na kterého se zejména soustřeďovaly útoky stoupenců Kulturní revoluce), Teng Siao-pching, Tchao Ču, Po I-po, Li Ťing-čchüan, Tchan Čen-lin, Sung Žen-čchiung a Che Lung.
12. zasedání 13.–31. října 1968 v Pekingu
Rozhodnuto o svolání IX. sjezdu.
Liou Šao-čchi jako „odpadlík a zrádce“ vyloučen ze strany.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 8th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

  1. a b 人民网 (www.people.com.cn). 第八届中央委员会(1956年9月-1969年4月) [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. (čínsky) 

LiteraturaEditovat

  • LIEBERTHAL, Kenneth; DICKSON, Bruce J. A Research Guide to Central Party and Government Meetings in China, 1949-1986. 2, přepracované a rozšířené. vyd. Armonk: M.E. Sharpe, 1989. 339 s. ISBN 0873324927. (anglicky) 
  • SULLIVAN, Lawrence R. Historical dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2012. ISBN 978-0-8108-7225-7. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  • 人民网 (www.people.com.cn). 第八届中央委员会(1956年9月-1969年4月) [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. (čínsky)