Lin Piao

čínský maršál

Lin Piao (čínsky 林彪) v přepisu pinyin Lin Biao, původním jménem Lin Jü-žung (林育蓉) (5. prosince 1907 – pravděpodobně 13. září 1971) byl čínský komunistický vojevůdce v občanské válce proti Kuomintangu a ve válce proti Japonsku.

Lin Piao
Lin Biao.jpg
Narození 5. prosince 1907
Tuanfeng County
Úmrtí 13. září 1971 (ve věku 63 let)
Öndörkhaan
Příčina úmrtí letecká nehoda
Národnost Chanové
Alma mater Whampoa Military Academy
Ocenění medaile Rudé hvězdy I. třídy
Politická strana Komunistická strana Číny
Manžel(ka) Čang Mej (1937–1946)
Jie Čchün (1941–1971)
Děti Lin Li-kuo
Lin Li-cheng
Lin Siao-lin
Funkce místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky (1954–1971)
místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny (1958–1971)
místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny (1959–1971)
ministr národní obrany Čínské lidové republiky (1959–1971)
místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky (1964–1971)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl považován za jednoho z nejschopnějších velitelů Čínské lidové osvobozenecké armády. Připisuje se mu, že vydal tzv. rudou knížku Mao Ce-tungových citátů, která se měla stát jakýmsi kánonem maoismu.

Narodil se v dobře fungující rodině obchodníků v Chuang-kangu v provincii Chu-pej. V roce 1925 se na střední škole připojil k satelitní organizaci Čínské komunistické strany, a ještě ten samý rok odjel do Kantonu, kde začal chodit na vojenskou akademii Whampoa. Po dokončení studií byl přidělen v roce 1926 k nezávislému pluku. Zúčastnil se první fáze Severního pochodu a byl povýšen na velitele roty. Tehdy se připojil ke Komunistické straně Číny. Od října 1934 doprovázel Mao Ce-tunga během Dlouhého pochodu až do provincie Šen-si v roce 1935.[1] V roce 1938 bojoval v bitvě v Šen-si, kde byl vážně zraněn. Následně se tři roky zotavoval v Moskvě.[2]

Velel komunistickým vojskům, která v roce 1949 obsadila Peking. Po ukončení druhého zasedání VIII. sjezdu KS Číny se konalo plenární zasedání ÚV, na kterém byl Lin Piao zvolen místopředsedou ÚV KS Číny a členem politbyra. Později v roce 1959 nastoupil do funkce ministra národní obrany na místo Pcheng Te-chuaje.[3] Krátce po jmenování zrušil hodnosti v armádě a obnovil systém politických komisařů, prosazoval politizaci armády.[4] V letech 1966-1971, tedy v první fázi tzv. Velké proletářské kulturní revoluce, byl designovaným nástupcem Mao Ce-tunga v čele Komunistické strany Číny.

Zahynul údajně při zřícení svého letadla nad severním Mongolskem, když se pokoušel uprchnout do Sovětského svazu v obavách, že bude obviněn z pokusu o státní převrat. Podle oficiální zprávy prchal ze země, jelikož bylo odhaleno jeho spiknutí a pokus o zavraždění Maa. Spolu s Lin Piaem zahynuli i jeho manželka a syn.[5] Jelikož byl Lin Piao v té době velice prominentní postavou, tak tato událost nemohla být veřejnosti oznámena najednou, ale postupně ve vlnách.[6] Až na X. sjezdu KS Číny v roce 1973 bylo národu oznámeno, proč před dvěma lety Lin Piao zmizel a mimo jiné byla změněna ústava, jelikož ústava přijatá v roce 1969 určila Lin Piaa Mao Ce-tungovým nástupcem.[7]


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LEUNG, PAK-WAH, 1950-. Historical dictionary of the Chinese Civil War. Lanham, MD: Scarecrow Press xli, 191 s. Dostupné online. ISBN 0-8108-4435-4, ISBN 978-0-8108-4435-3. OCLC 49959291 
  2. LEE, KHOON CHOY, 1924-. Pioneers of modern China : understanding the inscrutable Chinese. River Edge, NJ: World Scientific Pub 1 online resource (xxiii, 549 pages) s. Dostupné online. ISBN 981-270-090-0, ISBN 978-981-270-090-2. OCLC 191950384 
  3. BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 
  4. FAIRBANK, JOHN KING, 1907-1991. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 
  5. JOHNSON, PAUL, 1928-. Dějiny 20. století. V nakl. Leda 2., opr. vyd. vyd. Voznice: Leda 846 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7335-335-3, ISBN 80-7335-335-0. OCLC 897870520 
  6. KHÉTSUN, Tubten; AKESTER, Matthew. "The Lin Biao Affair." In Memories of Life in Lhasa Under Chinese Rule. NEW YORK: Columbia University Press, 2008. DOI:10.7312/khet14286.32. S. 251-53. 
  7. BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633